PL EN DE FR ES IT PT RU JA ZH NL UK TR KO CS SV AR VI FA ID HU RO NO FI

Protesty v Íránu (2025–2026)

ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
protesty v Íránu (2025–2026)
Knownlyx encyclopedia image
Trváníod 28. prosince 2025
Místo512 míst ve 180 městech ve všech 31 provinciích Íránu[1][2]
PříčinyPolitické:

Náboženské:

Ekonomické:

Metody
Oběti a zatčení
Mrtví5000 až 30 000 (odhady se různí)[4][5][6]

16 500+ (podle studie íránských lékařů)[7]

3117 (podle oficiálního prohlášení vlády Íránu)[8]
Zranění330 000+ (podle studie íránských lékařů)[7]
Zatčení42 000+ (odhad íránské organizace HRANA)[9]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na konci prosince 2025 vypukly v Íránu masové protesty kvůli prudké inflaci, zdražování potravin a kolapsu měny. Demonstrace začaly mezi obchodníky v Teheránu, rychle se rozšířily na univerzity i do dalších měst a proměnily se v otevřený odpor proti režimu. Lidé požadovali ekonomickou úlevu, svobodu a politickou změnu. Protesty byly největší od nepokojů po smrti Mahsá Amini.[10][11]

Podle prvotních odhadů byly při potlačování protestů zabity stovky lidí.[12][13] Později bylo potvrzeno několik tisíc obětí na životech a přímá střelba do demonstrantů ze strany íránských bezpečnostních složek.[14][15] Některé odhady hovořily až o dvanácti tisících mrtvých.[16] Dne 18. ledna 2026 uvedla agentura Reuters, že při protestech zemřelo asi 5 tisíc lidí včetně 500 příslušníků bezpečnostních složek.[17] Podle některých odhadů počet obětí překročil 16,5 tisíce.[7][5]

Pozadí protestů

Protesty v Íránu v letech 2025–2026 byly výsledkem souhry dlouhodobých strukturálních problémů a bezprostředních spouštěčů, které na konci roku 2025 vyústily v rozsáhlé sociální nepokoje. Přetrvávající hospodářská krize, politická nespokojenost a environmentální stres postupně oslabovaly sociální stabilitu země, zatímco náhlé zhoršení ekonomických podmínek, kolaps měny, energetické výpadky a oznámení dalších fiskálních opatření fungovaly jako přímý impuls k vypuknutí protestů.[18]

Původně lokální demonstrace a stávky, zejména v obchodních centrech a mezi podnikateli, se rychle rozšířily do dalších měst a sociálních skupin. Zásahy bezpečnostních složek, omezení přístupu k internetu a hromadná zatýkání vedly k další eskalaci napětí a proměně protestů z převážně ekonomických požadavků v otevřenou politickou kritiku režimu a jeho priorit.[19][20][21]

Ekonomické

Knownlyx encyclopedia image
inflace v Íránu

Íránská ekonomika se od roku 2024 nachází v hluboké krizi, která se v roce 2025 výrazně prohloubila. Země čelila extrémně vysoké inflaci, prudkému znehodnocení měny a vážnému energetickému deficitu, jenž vedl k opakovaným výpadkům elektřiny a plynu. Tyto problémy ochromily průmysl, služby i každodenní život obyvatel a přiměly vládu k veřejným omluvám.[22] Na konci roku 2025 dosáhla měnová krize bezprecedentní úrovně. Íránský riál se prudce propadl a americký dolar se obchodoval přibližně za 145 000 tomanů. Podle státních statistik dosáhla inflace v prosinci 2025 hodnoty 42,2 %,[23] přičemž oproti předchozímu měsíci dále rostla. Nejcitelnější dopad byl na ceny základních potřeb potraviny meziročně zdražily o 72 % a zdravotnické a lékařské zboží o 50 %.[24] Pro velkou část obyvatel se stalo obtížné zajistit základní životní potřeby.[25][26][27] Ekonomickou situaci dále zhoršovala dlouhodobě špatně řízená vodní krize a plánované zvyšování daní od března 2026, které vyvolalo další nejistotu mezi obyvateli i podnikateli. Analytici jako hlavní příčiny krize uváděli neefektivní měnovou a fiskální politiku vlády, chronické rozpočtové deficity, ekonomické špatné řízení a pokračující mezinárodní sankce.[11] Zvláště tvrdě byla zasažena obchodní sféra, zejména cechy a podniky závislé na dovozu. Extrémní kolísání směnných kurzů znemožnilo obchodníkům stanovovat ceny, plánovat dodávky a udržet provoz. Mnoho podniků bylo nuceno omezit nebo zcela zastavit činnost. Ekonomickou nejistotu prohloubily také vnější faktory, zejména ozbrojený konflikt s Izraelem v roce 2025 a následné obnovení sankcí OSN prostřednictvím mechanismu „snapback“. Tyto kroky vedly ke zmrazení íránských aktiv v zahraničí, omezení zbrojních obchodů a dalšímu tlaku na státní rozpočet i finanční trhy. Výsledkem byla ztráta důvěry v ekonomickou stabilitu země a obavy z dalšího zhoršování hospodářských podmínek.[28][29][30]

Politické

Základní politickou příčinou současné krize v Íránu je dlouhodobá eroze legitimity politického systému Islámské republiky. Veřejnost vnímá režim jako autoritářský, uzavřený a neschopný skutečné sebereflexe či reformy. Opakované protestní vlny v posledních letech posílily přesvědčení, že systém není ochoten ani schopen reagovat na požadavky společnosti jinak než represí. Významným faktorem je ztráta důvěry v exekutivu, konkrétně v prezidenta Masúda Pezeškjána, který byl zvolen na základě slibů dobrého vládnutí, dialogu a zmírnění represí. Neschopnost naplnit tyto sliby zejména v oblasti občanských svobod a omezení internetové cenzury vedla k rychlému rozčarování veřejnosti. Prezident je navíc strukturálně oslaben, protože nemá kontrolu nad bezpečnostními složkami, což odhaluje skutečnou mocenskou hierarchii státu. Další klíčovou příčinou je systémová politická korupce a klientelismus, které jsou spojovány s elitami napojenými na Revoluční gardy a státní aparát. Demonstranti otevřeně obviňují vládu z toho, že upřednostňuje udržení moci a ideologické cíle před potřebami obyvatel. Zásadní roli hraje také nesouhlas se zahraničněpolitickými prioritami režimu, zejména s podporou regionálních proxy aktérů. Část společnosti vnímá tuto politiku jako ideologicky motivovanou a odtrženou od domácích problémů, což se promítlo do protestních sloganů odmítajících oběti ve prospěch zahraničních konfliktů. Celkově politická krize pramení z kombinace autoritářské struktury moci, oslabené exekutivy, absence důvěry v reformovatelnost systému a rostoucího generačního odcizení, zejména mezi mladými lidmi, kteří již nevěří v možnost změny skrze existující politické mechanismy.[31][32] Heslem protestujících je např. „ani Gaza, ani Libanon, můj život je v Íránu.“[33] íránská vláda také čelí tlakům ze stran separatistických hnutí jako jsou Kurdové, Azerů, arabů z Chúzestánu a Balúčů.[34] Vláda také začala deportovat afghánské uprchlíky na hranicích s Afghánistánem. Afghánců v Íránů žije okolo 5 milionů a zhruba 1 milion osob byl deportován v roce 2025 zpět do Afghánistánu což vedlo k napětí v provinciích na hraních s Afghánistánem.[35]

Klimatické a surovinové

Strukturální krize vody, potravinové bezpečnosti a dopady klimatické změny představují významný katalyzátor sociálních nepokojů v Íránu. Dlouhodobé sucho, neefektivní hospodaření s vodními zdroji a nadměrné využívání podzemních vod zásadně omezily zemědělskou produkci a zvýšily závislost na dovozech. To vedlo k růstu cen potravin, snížení dostupnosti základních surovin a prohloubení sociální nerovnosti, zejména ve venkovských oblastech a mezi nízkopříjmovými skupinami. Klimatické faktory samy o sobě protesty nevyvolaly, avšak v kombinaci s politickým selháním, slabou adaptací státu a absencí důvěry v instituce výrazně zvýšily frustraci obyvatel. Vodní a potravinová krize se tak staly viditelným symbolem státní neschopnosti a přispěly k transformaci socio-environmentálního stresu v otevřený politický odpor.[36][37][38][39][40]

Protesty

Knownlyx encyclopedia image
Protesty v Íránu 8. ledna 2026

Protesty v Íránu začaly 28. prosince 2025, kdy skupiny obchodníků a provozovatelů obchodů uzavřely své provozovny v několika obchodních centrech v Teheránu, mimo jiné v komplexech Alaeddin Shopping Centre a Charsou Mall. V jejich okolí se současně vytvořila shromáždění, jejichž záběry se rychle šířily na sociálních sítích. Účastníci poukazovali na prudké znehodnocení íránského riálu, nestabilitu měnového trhu a zhoršující se ekonomické podmínky, které podle nich ohrožovaly existenci malých a středních podniků. V době vypuknutí protestů dosáhl kurz měny přibližně 1,45 milionu riálů za americký dolar a meziroční inflace přesahovala 42 %.[11]

Následující den se protesty rozšířily do dalších částí Teheránu, včetně oblasti Velkého bazaru, a postupně i do dalších měst. K ekonomickým požadavkům se přidala kritika vládního řízení a objevily se protivládní slogany. Bezpečnostní složky začaly proti shromážděním zasahovat, mimo jiné pomocí slzného plynu, a protestní aktivita se přesunula i do večerních hodin. Zároveň byly hlášeny první demonstrace mimo hlavní město.[41][42]

Od 30. prosince se protesty rozšířily do řady velkých i menších měst napříč zemí. Do demonstrací se zapojili studenti, zaměstnanci průmyslu, učitelé a další profesní skupiny. Probíhaly stávky, uzavírání obchodů a shromáždění v ulicích i na univerzitních kampusech. V některých lokalitách byly zaznamenány střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, stejně jako první potvrzené oběti na životech a zranění.

V reakci na pokračující nepokoje vláda nařídila dočasné uzavření podniků ve většině provincií, oficiálně s odkazem na energetická omezení a nepříznivé počasí. Současně docházelo k zatýkání účastníků protestů, včetně studentů,[43][44] a k omezením přístupu k internetu[45] a mobilním sítím, což komplikovalo komunikaci i dokumentaci událostí. Pohřby osob, které během protestů zahynuly, se v některých případech samy staly místem dalších shromáždění.[46]

Na počátku ledna 2026 protesty pokračovaly ve většině provincií Íránu. Demonstranti vyjadřovali nespokojenost s ekonomickou situací, životními podmínkami a politickým systémem. Slogany se postupně posunuly od ekonomických požadavků k širší politické kritice. Bezpečnostní složky byly nasazeny ve zvýšeném rozsahu a podle svědectví i zpráv lidskoprávních organizací docházelo k použití střelných zbraní. Nemocnice v několika městech hlásily vysoký počet zraněných, včetně osob se střelnými poraněními.[47]

V druhém lednovém týdnu dosáhly protesty svého největšího geografického rozsahu. Demonstrace, stávky a shromáždění byly hlášeny ve všech provinciích země a na desítkách univerzit. Internetové výpadky se staly plošnějšími a vláda varovala účastníky protestů před přísnými tresty. Zahraniční média, lidskoprávní organizace a zahraniční vlády vyjadřovaly znepokojení nad vývojem situace. Podle různých zdrojů si protesty vyžádaly stovky až tisíce obětí a vedly k hromadnému zatýkání, přičemž přesný rozsah událostí zůstával kvůli omezenému toku informací obtížně ověřitelný.[48][49][50]

Digitální potlačování a informační represe

Během protestů v Íránu na přelomu let 2025 a 2026 sehrálo zásadní roli rozsáhlé digitální potlačování, které íránské úřady využily k omezení komunikace, zabránění šíření informací a zakrytí násilného potlačování demonstrací. Podle organizací monitorujících internetové svobody šlo o jeden z největších a technologicky nejpokročilejších blackoutů v dějinách Íránu.

Internetové blackouty

K největšímu výpadku došlo 8. ledna 2026, kdy íránské úřady zcela odpojily internet po celé zemi. Přístup k síti ztratilo až 92 milionů lidí, včetně mobilního internetu, pevných linek i mezinárodních bran. Tento krok byl hodnocen jako jeden z nejrozsáhlejších a nejpřísnějších internetových blackoutů, jaké kdy Írán provedl.[51] Internetová monitorovací služba NetBlocks potvrdila kolaps konektivity na téměř nulovou úroveň, přičemž výpadky zasáhly všech 31 provincií. V některých regionech byly výpadky hlášeny již od 29. prosince 2025 v souvislosti s lokální eskalací protestů.[52] Podle Chatham House blackout zahrnoval i odříznutí Národní informační sítě (NIN), což znamenalo, že se stát pokusil kontrolovat nejen přístup ke globálnímu internetu, ale i interní digitální infrastrukturu. Tento trend je odborníky označován jako snaha o „absolutní digitální izolaci“ země.[51]

Omezení mobilních sítí a telekomunikací

V průběhu protestů se objevovaly cílené útoky na mobilní operátory MCI, IranCell a Rightel, jejichž sítě byly v nejvíce protestujících oblastech prakticky nepoužitelné. Byly také dokumentovány problémy s přístupem k pevným linkám, SMS zprávám a tísňovým službám. Podle svědectví z Teheránu nebylo 8. ledna možné volat ani záchranné složky.[52]

Blokování VPN, sociálních sítí a cenzura obsahu

Zásadní roli sehrálo také blokování VPN, které jsou v Íránu běžně používány k obcházení filtrů. Podle Bulletin of the Atomic Scientists se VPN od přelomu roku 2025/26 staly prakticky nefunkčními kvůli nasazení technik hluboké inspekce paketů (DPI), které vláda využívala k aktivnímu odpojování datového provozu.[52]Společnosti monitorující síť potvrdily, že během blackoutů byly nemožné i dříve funkční metody obcházení cenzury, což vedlo k výraznému omezení přenosu informací do zahraničí.

Blackout se původně nedotkl satelitního internetu Starlink, který byl do Íránu postupně pašován z USA s cílem zajistit lidem nepřerušený přístup k internetu. Podle amerických zdrojů bylo do Íránu dopraveno kolem 6 000 satelitních terminálů. Íránská vláda však následně zahájila operace zaměřené na vyhledávání a zabavování satelitních přijímačů a pokusila se rušit satelitní služby v nízké oběžné dráze.[53]

Zpřísnění cenzury a kontrola informačního prostoru

Během výpadku převzaly kontrolu nad veřejným prostorem státní mediální organizace a prorozsudkové kanály, zatímco nezávislé médium bylo potlačeno. Amnesty International upozornila, že blackout umožnil vládě zakrýt rozsáhlé porušování lidských práv, včetně nezákonných poprav, masových zatčení a násilí páchaného na demonstrantech.[49] Human Rights Watch rovněž uvedla, že výpadek zásadně ztížil ověřování zpráv o masových zabíjeních, přičemž dostupné důkazy naznačují smrt tisíců protestujících během dnů násilí na začátku ledna.[54] [55]

Ekonomické dopady digitálního potlačování

Podle íránského Ministerstva komunikací vedl blackout k přímým ekonomickým škodám, které dosahovaly cca 35,7 milionu dolarů denně[56], přičemž online prodeje se propadly o 80 % a počet finančních transakcí klesl během ledna 2026 o 185 milionů. Výpadek měl rovněž dopad na burzu v Teheránu, která během čtyř dnů ztratila více než 450 000 bodů ve svém indexu.[57]

Mezinárodní vliv

Po zahájení internetového blackoutu v Íránu v roce 2026 přestala být aktivní řada účtů na platformě X (dříve Twitter), které se dříve profilovaly jako podporovatelé skotské nezávislosti. Výzkumníci zabývající se dezinformacemi uvedli, že náhlé umlčení těchto účtů naznačuje jejich skutečnou vazbu na Írán a že jejich „skotská“ identita byla falešná. Podobný jev byl zaznamenán již během internetového blackoutu v roce 2025, kdy stejné účty rovněž synchronně utichly. Oba blackouty umožnily britským kyberbezpečnostním analytikům a státním institucím propojit tyto falešné skotské profily s Íránem.[58][59]

Oběti

Podle některých odhadů byly při potlačování protestů zabity již desetitisíce.[60][61]

Dne 31. prosince 2025 zahynul Darjuš Ansari Bachtiariwand poté, co byl zasažen střelbou vládních jednotek. Utrpěl smrtelné zranění po zásahu zbraní AK-47 a zemřel ještě před příjezdem zdravotníků.[62] Amírhesam Chodajárífard byl také zabit vládními jednotkami střelou do hlavy.[63] 2. ledna byl ve městě Harsin zastřelen 42 letý protestující Alí Azízí Džafarabádí.[64]

Podle lidskoprávní, nevládní a apolitické organizace Human Rights Activists in Iran zemřelo k 11. lednu při protestech nejméně 538 lidí, v tom 48 příslušníků bezpečnostních složek. Podle stejného zdroje bylo zatčeno více než deset tisíc lidí. Agentura Reuters k tomu poznamenává, že počet zabitých nemůže ověřit, pravděpodobně je však vyšší.[65]

Na základě pozdějších výpovědí vyšlo najevo, že při protestech byly zastřeleny tisíce lidí, a to mj. při kulometných palbách íránských bezpečnostních složek přímo do demonstrantů. Bezpečnostní složky se při střelbě měly snažit protestující popravovat střelami přímo do oblasti hlavy a krku.[66]

Masakr v Fardisu (8. ledna 2026)

Dne 8. ledna 2026 představuje cílený a vysoce militarizovaný zásah íránských bezpečnostních sil během celostátních protivládních protestů. Jednotky Sboru islámských revolučních gard při úplném vypnutí internetu otevřely intenzivní palbu z kulometů na shromážděné civilisty, čímž bezprostředně usmrtily přibližně 50 osob; nezávislá svědectví však indikují možnost vyššího počtu obětí. Podle terénních zpráv se Fardis během zásahu proměnil v prostředí odpovídající bojové zóně: ozbrojené složky používaly přímou střelbu na krátkou vzdálenost, bránily poskytování zdravotní pomoci a byly zaznamenány i případy tzv. dokončovacích výstřelů do zraněných osob. Událost se odehrála v rámci eskalující protestní vlny a odráží prvky systematického, centralizovaného státního násilí zaměřeného na okamžité potlačení jakékoli formy občanské mobilizace.[67][68]

Masakr v Rashtu (8.–9. ledna 2026)

Jedním z nejlépe zdokumentovaných incidentů je masakr v severoiránském městě Rašt. Podle svědectví, videozáznamů a forenzních analýz začal zásah ve chvíli, kdy stát vypnul internet a telefonické spojení, čímž znemožnil jakýkoli tok informací ven z města. V podvečer 8. ledna se v centru Raštu shromáždily desetitisíce lidí, především u historického bazaru,[69] který tvoří hustý labyrint úzkých uliček. Bezpečnostní složky postupovaly koordinovaně: nejprve použily slzný plyn a střelbu z brokovnic, poté podle řady svědků a vizuálních důkazů založily v několika částech bazaru požáry. Následně zablokovaly únikové cesty a střílely na civilisty prchající před plameny. Eyewitness videa ukazují nepřetržitou střelbu a paniku v zakouřených uličkách, kde lidé umírali buď udušením, nebo střelbou zezadu při pokusu o útěk. Na místě zůstaly hromady bot a osobních věcí po lidech, kteří se snažili uprchnout v panice. Odvětvové odhady počtu obětí se liší: některé skupiny uvádějí „desítky až stovky“ mrtvých, jiné na základě analýzy dopadů zásahu hovoří o stovkách obětí během dvou dnů.[70] Právě Rašt je mnoha organizacemi označován za symbol nejbrutálnější epizody represí během celé protestní vlny.[71][72][73]

Známé osobnosti

Mezi obětmi jsou i známé osobnosti.

  • Šahrám Maghsúdí – mistr světa v powerliftingu[74]
  • Modžtabá Taršíz – bývalý profesionální fotbalista[75]
  • Sálár Behdárí – brankář v Perské zálivové lize (Aluminium Arak FC)[76]
  • Mohammad Hadžípúr – bývalý brankář íránské reprezentace v plážovém fotbalu[77]
  • Ahmad Ramezanzádeh – chytač íránské baseballové reprezentace[78]
  • Sára Behbúdí – horolezkyně[79]
  • Sahbá Raštíján – asistentka rozhodčí ve ženském fotbale[80]
  • Hasan Ghasemí – karate šampion a rozhodčí[81]
  • Aršíá Ahmadpúr – boxer[82]


Během protestů byli zabiti i občané cizích států. Bylo zabito několik uprchlíků z Afghánistánu a také jeden občan Kanady.[83]

8.2.2026 byla odsouzena nositelka Nobelovy ceny za mír Narghís Mohammadiová k 6 letům vězení. [84]

Popravy

Během protestů v Íránu v lednu 2026 došlo k výraznému nárůstu poprav. Podle organizace HRANA bylo mezi 5. a 14. lednem vykonáno nejméně 52 poprav a celkově během protestního období nejméně 313. Případ 26letého protestujícího Erfana Soltaniho vyvolal mezinárodní pozornost byl rychle odsouzen k trestu smrti bez přístupu k právníkovi, avšak po mezinárodním tlaku byla jeho poprava odložena a později byl propuštěn na kauci.[85] Íránské úřady obvinění bagatelizovaly a státní média označila zprávy o popravě za dezinformace. Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdil, že Írán slíbil zastavení stovek poprav, íránská justice jeho výroky odmítla a naopak zdůraznila odstrašující funkci rychlých rozsudků. Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk označil popravy za nástroj státního zastrašování. Aktivisté navíc tvrdí, že režim tajně popravoval zadržené a úmrtí maskoval jako sebevraždy či oběti protestů. Podle médií se připravovaly i masové tajné popravy po skončení jednání s USA.[86][87][88]

Reakce

  • AustrálieAustrálie Austrálie: Ministerstvo zahraničních věcí Austrálie vyjádřilo znepokojení nad použitím síly proti demonstrantům.[89]
  • IzraelIzrael Izrael: Premiér Izraele Benjamin Netanjahu prohlásil, že se nebude vyjadřovat, aby nedal záminku k obvinění Izraele z rozpoutání protestů.[90] Armáda je podle něj ve stavu nejvyšší pohotovosti.[91]
  • USAUSA USA: Donald Trump pohrozil intervencí pokud vláda bude proti protestujícím uplatňovat sílu.[92][93]
  • NěmeckoFrancieSpojené království Německo, Francie a Spojené království reagovaly na protesty v Íránu sérií vzájemně sladěných vyjádření svých ministrů zahraničí, kteří shodně odsoudili násilné zásahy proti demonstrantům a vyzvali Teherán k respektování základních práv občanů. Všichni tři představitelé zdůraznili, že íránské úřady nesou odpovědnost za ochranu obyvatelstva a musí umožnit pokojné shromažďování bez hrozby represí. Jejich koordinované reakce upozorňovaly na pokračující porušování lidských práv a apelovaly na ukončení nepřiměřeného násilí i propuštění svévolně zadržovaných osob.[94][95][96]
  • NěmeckoNěmecko Německo: Ministr zahraničních věcí Německa Johann Wadephul odsoudil nadměrné použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům. Na síti X prohlásil: „Vyzývám představitele Íránu, aby dodržovali mezinárodní závazky.“[97]
  • VatikánVatikán Vatikán: Papež Lev XIV. vyjádřil nad situací v Íránu obavy.[98]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie: Ministři zahraničí EU zanesli 29. ledna 2026 Islámské revoluční gardy do seznamu teroristických skupin.[99][100][101][102]

Reference

  1. ↑ Day Thirteen of the Protests: Nighttime Demonstrations Continue Amid Internet Shutdown. Hrana. 2026-01-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-12. (anglicky) 
  2. ↑ Mapping the ongoing protests in Iran (UPDATED) [online]. 2026-01-01 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ARI, Lior Ben. Arson attacks on regime symbols as protests escalate in Iran; phone lines cut to curb unrest. ynet. 2026-01-08. Dostupné online [cit. 2026-01-14]. (anglicky) 
  4. ↑ Z Íránu zní zprávy o 12 tisících mrtvých. Proč se počty obětí tolik liší. www.novinky.cz [online]. 2026-01-13 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HABIBINIA, Omid. As internet access returns to Iran, the scale of the unprecedented protester massacre shocks the world. ynet [online]. 2026-01-19 [cit. 2026-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MCCLURE, Tess; PARENT, Deepa. Disappeared bodies, mass burials and ‘30,000 dead’: what is the truth of Iran’s death toll?. The Guardian. 2026-01-27. Dostupné online [cit. 2026-01-30]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ a b c ČTK. Protesty v Íránu si podle lékařů vyžádaly 16 500 mrtvých. Seznam Zprávy [online]. 2026-01-19 [cit. 2026-01-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Režim v Teheránu poprvé uvedl oficiální počet lidí zabitých při protestech. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://www.en-hrana.org/thirty-first-day-since-the-start-of-the-protests-continued-internet-blackout-first-court-hearing-held/
  10. ↑ PARENT, Deepa; CHRISTOU, William. ‘We want the mullahs gone’: economic crisis sparks biggest protests in Iran since 2022. The Guardian. 2025-12-31. Dostupné online [cit. 2026-01-02]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Protests erupt in Iran over currency's plunge to record low. AP News [online]. 2025-12-29 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ DOHNAL, Martin. Zasáhnou USA v Íránu? Izrael je ve stavu pohotovosti, Teherán dal Trumpovi varování. Novinky.cz [online]. 2026-01-11. Dostupné online. 
  13. ↑ SULLIVAN, Helen. Iran protesters defy crackdown as videos show violent clashes. BBC [online]. 2026-01-11. Dostupné online. 
  14. ↑ „Stříleli přímo do demonstrantů.“ Počet obětí v Íránu rychle přibývá. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-01-13 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK. Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Z Íránu zní zprávy o 12 tisících mrtvých. Proč se počty obětí tolik liší. www.novinky.cz [online]. 2026-01-13 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ KEJLOVÁ, ČTK, Tamara. Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ HAFEZI, Parisa. Iran's traders, frustrated by economic losses, turn against clerics [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ The Economic Challenge Ahead for Iran [online]. [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ DESK, Trending. Iran protests: 1.4 million rials to a dollar, internet blockade or Trump warning? What's fueling the anger among Iranians. The Economic Times. 2026-01-09. Dostupné online [cit. 2026-01-12]. ISSN 0013-0389. 
  21. ↑ Íránští obchodníci protestují proti inflaci. ,Tvrdá odpověď může stvořit spirálu násilí,‘ míní Kraus. iROZHLAS [online]. 2026-01-02 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Iran's turbulent 2024: Regional losses, economic pains and impending threats - AL-Monitor: The Middle Eastʼs leading independent news source since 2012. www.al-monitor.com [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Iran Inflation Rate. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Iran drug and medical costs surge 70% after subsidy removal. www.iranintl.com [online]. 2025-11-10 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Inside Iran: The political and economic road ahead. www.brandeis.edu [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Energy and Economic Implications of the Iran-Israel Conflict | The Washington Institute. www.washingtoninstitute.org [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ TRT فارسی - سقوط ارزش ریال ایران در برابر دلار. www.trtfarsi.com [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (persky) 
  28. ↑ GAMBRELL, Jon; ESPAÑOL, LEE KEATH Leer en. Analysis: A battered Iran faces an uncertain future after its grinding war with Israel. AP News [online]. 2025-06-25 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Íránští obchodníci protestují proti inflaci. ,Tvrdá odpověď může stvořit spirálu násilí,‘ míní Kraus. iROZHLAS [online]. 2026-01-02 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Iranian capital hit by sudden power outages. www.iranintl.com [online]. 2025-02-11 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ AZIZI, Arash. Iranians Have Had Enough. The Atlantic [online]. 2026-01-01 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Iran's government offers dialogue as protests spread to universities [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=DiPLTFh1MUM&t=105s
  34. ↑ HAGHIRIAN, Mehran. Protests Mark the End of the Islamic Republic’s Political Project. Bourse & Bazaar Foundation [online]. [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ CORRESPONDENT, Christina Lamb, Chief Foreign. One of history’s biggest expulsions: Iran is throwing out 4m Afghans. www.thetimes.com [online]. 2025-07-12 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Šlendryján. Írán čelí nejhoršímu suchu, které s sebou nese riziko veřejných nepokojů. EnviWeb.cz [online]. 2025-11-19 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. 
  37. ↑ ČTK; mlu. „Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se dál potýká s rozsáhlým suchem. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  38. ↑ www.tehrantimes.com [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ Iran’s Water Crisis Is a Warning to Other Countries. Carnegie Endowment for International Peace [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ VERMEER, Ruben. Thirst and Turmoil: Iran’s Water Crisis Meets Economic Collapse [online]. 2026-01-07 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ پنجمین روز خیزش سراسری - خروش یکپارچه ایران برای سرنگونی با پیوند اعتصابات سراسری و نبرد خیابانی. www.iranntv.com [online]. [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (persky) 
  42. ↑ Baluch prisoners call on people of restive southeast to join Iran protests. www.iranintl.com [online]. 2026-01-01 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ آنچه گذشت؛ اعتراضات به گرانی در ایران برای سومین روز ادامه یافت. BBC News فارسی [online]. 2025-12-31 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (persky) 
  44. ↑ MAKOII, Akhtar. Iranian security forces beat protesters who cried ‘death to Khamenei’. The Telegraph. 2025-12-30. Dostupné online [cit. 2026-01-12]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  45. ↑ DOFFMAN, Zak. ‘Kill Switch’—Iran Shuts Down Starlink Internet For First Time. Forbes. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-12. (anglicky) 
  46. ↑ Third day of Iran protests marked by multiple arrests, attack on students. www.iranintl.com [online]. 2025-12-31 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ BERN, Stefaniia. Iran Update, January 11, 2026 [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ As protests rage, Iran pulls the plug on contact with the world. AP News [online]. 2026-01-10 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ a b Iran: Internet shutdown hides violations in escalating deadly crackdown on protesters [online]. 2026-01-09 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ سخنگوی وزارت خارجه جمهوری اسلامی «شلیک مستقیم» به شهروندان معترض را تایید کرد. www.iranintl.com [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (persky) 
  51. ↑ a b Iran’s internet shutdown signals a new stage of digital isolation | Chatham House – International Affairs Think Tank. www.chathamhouse.org [online]. 2024-08-23 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ a b c GOUDARZI, Sara. Iran’s internet shutdown tells a larger story: Digital repression is on the rise [online]. 2026-01-22 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ US transported 6,000 Starlink terminals into Iran since January. Yahoo News [online]. 2026-02-13 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Iran’s Internet Blackout Concealing Atrocities | Human Rights Watch [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ RANJBAR, Kaveh. Joint Statement: Internet Architects & Leaders Express Concern About Iran Internet Shutdown. EIN Presswire [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ $35.7 Million a Day: The Hidden Cost of Iran’s Internet Blackout. iranwire.com [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ NATIONAL, The. View from Tehran: Internet shutdown deepens economic pain as uncertainty drags on. The National [online]. [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ CORRESPONDENT, Mark Sellman, Technology. Why Scottish X accounts vanished after Iran’s internet shutdown. www.thetimes.com [online]. 2026-01-16 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ WEST, Lisa. Iranian-linked Scottish accounts fall silent again [online]. 2026-01-11 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ MCCLURE, Tess; PARENT, Deepa. Disappeared bodies, mass burials and ‘30,000 dead’: what is the truth of Iran’s death toll?. The Guardian. 2026-01-27. Dostupné online [cit. 2026-02-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  61. ↑ BOARD, Iran International's Editorial. Over 36,500 killed in Iran's deadliest massacre, documents reveal. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ State forces kill Dariush Ansari Bakhtiariwand with live fire in Fuladshahr, Isfahan Province. Hengaw (hengaw.net) [online]. 1404-10-11 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Iran Says Regime Loyalist Killed as Protests Turn Violent [online]. [cit. 2026-01-02]. [Amírhesam Chodajárífard Dostupné online]. 
  64. ↑ Ali Azizi killed by direct fire during protests in Kermanshah. Hengaw (hengaw.net) [online]. 1404-10-12 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ ZITUN, Yoav; EICHNER, Itamar; BEN ARI, Lior; Reuters. More than 10,000 arrested in Iran; Trump considers next steps. ynet [online]. 2026-01-11 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ KEJLOVÁ, Tamara. „Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-16]. Dostupné online. 
  67. ↑ HILOTIN, Jay. Latest developments in Iran: 45 protesters killed, Trump threatens to strike 'very hard'. Gulf News: Latest UAE news, Dubai news, Business, travel news, Dubai Gold rate, prayer time, cinema [online]. 2026-01-09 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ SALEM, Mostafa. Iran plunged into internet blackout as nationwide anti-government turmoil spreads. CNN [online]. 2026-01-08 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ اکوانیان, رضا. روایت شاهد عینی از دو شب خونین رشت: به مردم تسلیم‌شده شلیک کردند و «بازار هولوکاست شد». www.iranintl.com [online]. 2026-01-18 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (persky) 
  70. ↑ Iranian forces massacred protesters fleeing burning market, witnesses say. The Washington Post. 2026-01-25. Dostupné online [cit. 2026-02-16]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  71. ↑ Právo na protest - Amnesty International Česká republika [online]. 2025-08-08 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. 
  72. ↑ Witness Accounts: “They Set Rasht Market on Fire and Opened Fire on People Fleeing the Deadly Flames”. iranhr.net [online]. [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Protesters in Isfahan chant 'death to the dictator'. www.iranintl.com [online]. 2025-12-30 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ وزیر خزانه‌داری آمریکا: رهبران ایران در حال خارج کردن دارایی‌هایشان از کشور هستند. www.iranintl.com [online]. 2026-01-15 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (persky) 
  75. ↑ Footballers die in protests as ex-Iran team captain slams FIFA silence. euronews [online]. 2026-01-15 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Premier League footballer killed in Iran during anti government protests [online]. [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. 
  77. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ ABEDI, Hooman. Iran’s bid for normalcy via sport: Matches return but players refuse the script. www.iranintl.com [online]. 2026-01-25 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Canadian killed in Iranian anti-regime protest, FM says | The Jerusalem Post. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2026-01-15 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ V Íránu odsoudili nositelku Nobelovy ceny k šesti letům vězení - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-02-08 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. 
  85. ↑ ISAACSON, Gila. Iran Will Execute Protester Erfan Soltani (26). JFeed [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Mass executions in Iran being planned after Trump talks end, lawyers claim. The Independent [online]. 2026-02-06 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ MOJTAHEDI, Negar; ABEDI, Hooman. Suspicious in-custody injections feared linked to deaths of Iran protesters. www.iranintl.com [online]. 2026-02-01 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ ISAACSON, Gila. Iran Will Execute Protester Erfan Soltani (26). JFeed [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ زنده - هم‌زمان با حمایت ترامپ از معترضان، تظاهرات ضد حکومتی در ششمین روز ادامه دارد. www.iranintl.com [online]. 2026-01-02 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (persky) 
  90. ↑ EDIT. Netanyahu said refraining from weighing on in Iran protests so Tehran doesn’t deflect blame on Israel. The Times of Israel. 2025-12-31. Dostupné online [cit. 2026-01-02]. ISSN 0040-7909. (anglicky) 
  91. ↑ KROLL, Ben. Rise Up!': Former PM Bennett, Two Israeli Cabinet Members, Voice Support for Iranian Protesters [online]. 2025-12-31 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  92. ↑ ČT24, ČTK. Trump pohrozil Íránu intervencí na ochranu demonstrantů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. 
  93. ↑ Trump threatens to intervene if Iran kills peaceful protesters. NBC News [online]. 2026-01-02 [cit. 2026-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Reuters. French, UK, German leaders condemn 'killing of protesters' in Iran. RTÉ [online]. 2026-01-09 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ Reuters. France, Britain, Germany condemn killing of protesters in Iran, Macron’s office says. ynet [online]. 2026-01-09 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ STRITZEL, Björn. EU condemns violence against protesters as Iran demonstrations escalate. Euractiv [online]. 2026-01-09 [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ Masivní protesty se podle aktivistů rozšířily po celém Íránu. V zemi nejde internet. iROZHLAS [online]. 2026-01-08 [cit. 2026-01-10]. Dostupné online. 
  98. ↑ MEDIENGRUPPE, FUNKE. Iranischer Präsident warnt „Aufrührer“ vor weiteren Protesten. www.morgenpost.de [online]. 2026-01-11 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (německy) 
  99. ↑ TASR. Irán odsúdil rozhodnutie EÚ označiť Revolučné gardy ako teroristickú organizáciu. SME.sk [online]. 2026-01-29 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  100. ↑ BLACKBURN, Gavin. Italy urges EU to list Iran's Revolutionary Guard Corps as 'terrorist organisation'. euronews [online]. 2026-01-26 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ EU designates Iran's Revolutionary Guards as 'terrorist organization'. Le Monde [online]. 2026-01-30 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ Shahriar Kia. EU Officially Designates Iran’s IRGC as a Terrorist Organization. www.ncr-iran.org [online]. National Council of Resistance of Iran, 2026-01-29 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Content available under CC BY-SA 4.0.

Source: Wikipedia.