Rachefova pyramida

Rachefova pyramida
Lokalita
Stát	Egypt Egypt
Obec	Gíza
Zeměpisné souřadnice	29°58′33,6″ s. š., 31°7′51,5″ v. d.
Specifikace
Stavební sloh	architektura starověkého Egypta
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rachefova pyramida je prostřední ze tří velkých pyramid v Gíze, jen o málo menší než největší pyramida v Egyptě postavená pro krále Chufua (Cheopse), ale z dnešního pohledu se jeví vyšší. Tento dojem vyvolává umístění na výše položeném místě a také do jisté míry strmější sklon stěn.^[1] Díky tomu si ji mnoho obdivovatelů plete s pyramidou Chufuovou.

Tuto hrobku a okolní pyramidový komplex si vybudoval král Rachef (Chafre, řec. Chefrén) kolem roku 2550 př.n.l.

Je součástí nekropole v Gíze, která byla v roce 1979 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.^[2]

Pyramida byla vybudována na skalnaté terase náhorní plošiny, asi o 10 metrů výše než sousední Chufuova pyramida. Schody severozápadního rohu základny jsou vytesány přibližně 10 metrů do skály, zatímco protilehlý jihovýchodní roh byl postaven z masivního zdiva, aby se vyrovnal mírný sklon terasy.

Postavena je o něco méně propracovaněji, než pyramida Chufuova. Vodorovně kladené vrstvy kamene jsou hrubě otesané, spáry mezi bloky jsou široké a malta často chybí. Obklad dvou spodních vrstev sestával z červené žuly, další obklad z turského vápence. Obložení pyramidy se dochovalo pouze pod vrcholem, pyramidion již neexistuje. Lom na stavební materiál se nacházel přímo na místě.

Základna je čtvercová, délka jedné strany je 215,25 metru a má výšku 136,4 metru (původně 143,5 metru), sklon pyramidy je asi 53°10´.

Pyramida má na severní straně dva sestupné vchody. Oba se nacházejí nad sebou, přičemž horní začíná 11,5 m nad základnou. Spodní chodba vedoucí do komor začíná vně základny na úrovni okolního terénu v horizontální vzdálenosti přes 8 m od severního okraje. Spodní chodba ústí do horizontálního tunelu, z něhož odbočuje boční komora (10,41 m × 3,12 m, výška 2,61 m). Za horizontálním tunelem chodba opět stoupá a setkává se s druhým vchodem, který vede shora těsně pod úrovní terénu. Chodba nyní vede horizontálně do pohřební komory uprostřed stavby.

Pohřební komora měří 14,15 m × 5 m a má výšku 6,83 m. Strop se skládá z masivních, šikmých vápencových trámů, zatímco stěny jsou již vytesány do skalního podloží. Komora obsahuje pouze sarkofág z červené žuly (2x1 m), který je částečně zapuštěn do podlahy. Malá šachta v podlaze pravděpodobně obsahovala kanopy.

Pyramida byla obklopena mohutnou ohradní zdí, která tvořila dlážděné nádvoří široké přes 10 metrů ze všech stran. Dále na sever, západ a jih se nacházely zbytky valů, které pravděpodobně vyznačovaly hranice celého komplexu. Na jižní straně, vně ohradní zdi, leží zbytky malé pyramidy. Je sporné, zda se jednalo o kultovní pyramidu, nebo o hrobku jedné z Rachefových manželek.^[1][3][4] Kromě několika základních bloků a obrysu základů se z ní téměř nic nedochovalo. Obsahuje dvě sestupné chodby, z nichž jedna končí slepou uličkou s výklenkem, který obsahoval kusy rituálního nábytku.

Rachefův pyramidový komplex se skládá z údolního chrámu, vzestupné cesty a zádušního chrámu, který se nachází východně od pyramidy.

Zádušní chrám zahrnuje pět standardních prvků pozdějších pohřebních chrámů: vstupní halu, sloupový dvůr, pět výklenků pro sochy faraona, pět skladovacích komor a vnitřní svatyni. Byl postaven z místního vápence, uvnitř obložen žulou a zdoben barevnými reliéfy, podlahy byly z části vydlážděny alabastrem. Sloupy nádvoří byly také vyrobeny ze žuly. Některé z otesaných kamenů použitých pro stavbu chrámu vážily až 425 tun.

Zádušní chrám byl rozlohou třikrát větší než chrám údolní. Celá stavba zaujímala plochu o rozloze 110 x 45 metrů a od pyramidy byla vzdálena asi 10 metrů. ^[3] Vzestupnou cestou byl zádušní chrám spojen s údolním chrámem. Stál uvnitř sloupového dvora, za nímž ležela samotná svatyně a obětní místnost. Vstupní síň s 24 žulovými pilíři měla tvar obráceného T. Obklopovalo ji několik menších komor, patrně skladů nebo serdabů. Dispozice byla podobná s údolním chrámem. Uprostřed chrámu se rozkládal velký dvůr obklopený ze všech stran žulovými pilíři, které nesly zastřešený ochoz. Před pilíři bylo umístěno 12 sedících soch panovníka, které údajně dosahovaly výšky 3,75 metru. Další sochy byly v pěti podlouhlých kaplích, do nichž se vstupovalo dveřmi v západním křídle ochozu. Na západní straně chrámu se nacházela dlouhá, úzká obětní síň, v jejíž stěně směrem k pyramidě byly uprostřed zasazeny falešné dveře. V prostoru mezi kaplemi a obětní síní bylo umístěno pět menších skladových komor, v nichž bylo uloženo kultovní nádobí a předměty používané při obřadech.^[4] Zádušní chrám byl postupně rozebrán a jeho bloky byly využity jako materiál pro další stavby. Faraonovy sochy byly odstraněny pravděpodobně za vlády Ramesse II.^[3]

Z 495 metrů dlouhé vzestupné cesty mezi údolním a zádušním chrámem, která symbolizovala přechod panovníka ze světa živých (z východu na západ) do hrobky, kde ležel sarkofág, se dochovaly pouze zbytky. Pravděpodobně se jednalo o krytou chodbu z vápence, zvenku obloženou žulou a zevnitř zdobenou reliéfy. Cesta nevede přímo podél osy východ-západ, ale je mírně odsazená. Výškový rozdíl mezi oběma chrámy činil asi 46 metrů.

Údolní chrám Rachefovy pyramidy leží přímo vedle velké Sfingy na bývalém starobylém přístavním molu pyramidového komplexu. Byl postaven z velkých, pečlivě opracovaných bloků z asuánské žuly. Má čtvercový půdorys se dvěma vchody, u nichž původně stály čtyři sfingy. Před východním průčelím byla rozlehlá terasa z vápencových desek, z níž vedly dvě přístupové cesty od nilského kanálu.

Přístup z nábřeží byl možný dvěma branami, dříve zabezpečenými masivními dveřmi z cedrového dřeva (3x6 m). Byly zasvěceny bohyním Bastetě a Hathoře. Před branami ležely dvojice sfing. Oba vchody vedly do příčné haly, ze které vedla centrální chodba do velké haly se sloupy ve tvaru T. Střechu podpíralo 16 sloupů z žulových monolitů o výšce 4 m. Osvětlení zajišťovaly úzké štěrbiny v horní části stěn. Podlaha byla z bílého alabastru. Po stranách této haly původně stálo 23 nebo 24 královských soch v nadživotní velikosti. Jedna z těchto soch, vyrobená z dioritu, byla nalezena Augustem Mariettem a nyní je vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře. Zbývající sochy byly víceméně zničeny. ^{[3] [1]}

Jižně od pilířové síně bylo šest úzkých dvoupodlažních skladových komor z červené žuly. Na opačné straně směrem k severozápadu byla chodba, které ústila do vzestupné cesty. Síň i chodba byly dlážděny alabastrem. Z chodby byl přístup do malé místnosti a na střešní terasu.^[4]

Chrám je nejlépe dochovaným údolním chrámem z období Staré říše. Po vyčištění se spolu s dalšími monumenty Gízské nekropole stal kulisou pro slavnostní představení konané u příležitosti otevření Suezského kanálu v roce 1869 za účasti císařovny Evženie. ^[4]

Historie průzkumu Rachefovy pyramidy až do 19. století je do značné míry propojena s historií Chufuovy pyramidy. Popsal ji řecký historik Hérodotos, ve 12. století pak arabský spisovatel Ibráhím Ibn Wassif Šáh a v 17. století francouzský konzul Benoît de Maillet.

Pyramida byla poprvé prozkoumána v moderní době Giovannim Belzonim. 2. března 1818 byl na severní straně nalezen původní vchod. Belzoni doufal, že najde neporušený hrob, ale komora byla prázdná, až na otevřený žulový sarkofág, jehož poškozené víko leželo na podlaze.^[1][3]

První kompletní průzkum provedl britský egyptolog John Perring v roce 1837. V roce 1853 Auguste Mariette částečně vykopal údolní chrám a v roce 1858, při jeho vyčištění, se mu podařilo objevit dioritovou sochu sedícího Rachefa, jehož hlavu chrání zezadu sokolí bůh Hor s rozepjatými křídly.^[4] Během druhé poloviny 19. století vypracoval přesné plány celého areálu v Gíze anglický archeolog William Flinders Petrie.

V roce 1910 provedla německá von Sieglinova expedice pod vedením egypotologa Uvo Hölschera systematický průzkum zádušního chrámu, ze kterého zůstaly jen hromady suti. V polovině 30. let byly při průzkumu v okolí pyramidy objeveny pohřební lodě.

V 60. letech 20. století Luis Walter Alvarez použil k hledání skrytých komor v pyramidě metodu mionové tomografie. Akce amerických a egyptských vědců skončila neúspěchem, žádné komory se nepodařilo odhalit.

V říjnu 2015 byl zahájen průzkum Rachefovy pyramidy v rámci programu ScanPyramids: mezinárodního průzkumného projektu čtyř velkých egyptských pyramid, který inicioval Institut HIP (Heritage - Innovation - Preservation) ve spolupráci s Fakultou strojírenství Káhirské univerzity pod koordinací a vedením Egyptské nejvyšší rady pro památky.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pyramid of Khafre na anglické Wikipedii a Pyramide de Khéphren na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rachefova pyramida na Wikimedia Commons