Ramesse II.

Ramesse II. Veliký
Ramses
Socha Ramesse II.
Doba vlády	1279–1213 př. n. l.[1]
Rodné jméno	Ramessu, Meri Amun
Trůnní jméno	User-maat-Ra
Horovo jméno
	Ka-nakht-mery Maat
Jméno obou paní	Mek-Kemet waf-khasut
Zlatý Hor	Aa-chepesch-meri-taui
Manželky	Nefertari,[2] Isetnofret, Maathorneferure, (dalších asi 200)[3]
Potomci	Amun-her-chepsef, Ramesse (princ), Pareherwenemef, Chamuaset, Merenptah, Meryatum, Bintanath, Meritamen, Nebettavej (a dalších asi 45 synů s vedlejšími ženami)[4]
Otec	Sethi I.
Matka	Tuja[2]
Úmrtí	Piramesse
Hrobka	KV7 v Údolí králů[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramesse II. Veliký Userma'atre' setepenre byl egyptským faraonem 19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.^[1] Jeho otcem byl Sethi I., matkou Tuja.^[2] Narodil se asi 1303–1300 př.n.l. ještě za vlády faraona Haremheba, při korunovaci jeho děda Ramesse I. mu bylo pět let. Za vlády svého otce získal zkušenosti jak s vnitřní vládou v říši, tak i s obranou egyptského území, které zdědil po svých předcích. Na trůn nastoupil po smrti otce Sethiho ve věku ~ 16 let. Vládl 66 let a 4 měsíce, zemřel 27. června 1213 př. n. l. ve věku asi 90–93 let ve svém městě Piramesse.^[6][7] Jeho mumie se zachovala a její antropologický výzkum byl v souladu s jeho udávaným věkem. Ve vyšším věku trpěl četnými záněty a bolestivými srůsty na páteři.

Ramesse II. byl zcela velkolepou osobností (zčásti kvůli vlastní propagandě)^[9][10] a měl i takovou rodinu, respektive veškeré osoby řadící se do jeho rodiny v jeho paláci. Uvádí se, že měl asi 200 žen a konkubín, se kterými zplodil více než 100 dětí. Jejich jména jsou známá. Bylo to ~50 synů^[4] a 53 dcer.^[11] Nicméně mezi významnější manželky Ramesse II. s titulem „Velká královská manželka“ patřily tři.
První a hlavní byla královna Nefertari, která dala faraonovi prince Amenhirchepešefa (zobrazen se svými rodiči na soše v turínském Museo Egizio), Prehirwenemef, Meryre a Mery-Atum a princezny Merytamen a Henuttawy (zahrnuti na sousoší v Abú Simbel).
Druhou hlavní byla královna Isetnofret I.,^[12] která měla prince Ramesse, Chamuaseta, Merenptaha, ten, ač byl až třináctým princem, své starší bratry přežil a stal se následníkem Ramesse II. Dcerou královny Isetnofret byla Bin-Anath.^[2] Ta se, po smrti Nefertari a matky Isetnofret ve 25. roce vlády Ramesse II., stala jeho třetí hlavní manželkou (incestní vztah). Ve 34. roce (1259) vlády po diplomatickém jednání o mírových vztazích a jejich trvalého potvrzení se stala jeho další Velkou královskou manželkou chetitská princezna Suškanu, dcera krále Chattušiliše III., která přijala jméno Maat-Hor-Neferu-Re, (Ten, kdo vidí Horovu neviditelnou krásu Re)^[13][8]

Egyptská říše po smrti Sethiho I. se nacházela v relativně konsolidovaném stavu, fungující strukturou státní správy, dobře vycvičenou armádou schopnou odrážet útoky z okolních zemí. Na severu to byla říše Chetitů, kteří po okupaci země Mitanni, ještě za vlády faraonů 18. dynastie, byli na hranicích v přímém kontaktu s Egyptem a již za Haremhebovy vlády zde docházelo k četným vojenským střetům. Ze západní pouště se do nilské delty infiltrovaly hordy libyjských nomádů. Na jihu Egypťané ovládali Núbii a střežili obchodní cesty podél Nilu. Stálou hrozbou byly ohrožené obchodní cesty podél Středozemního moře, kde operovaly pirátské skupiny. Vládce musel také zabezpečit zásobování vlastního obyvatelstva a prostředky pro činnost armády a v neposlední řadě také prostředky pro rozsáhlou stavební činnost.^[3] Ta se za vlády Ramesse II. rozrostla do realizace četných monumentálních staveb. Popis počáteční doby vlády Ramesse II. poskytuje text na stéle Kubbân, která se našla na jihu ve Vádí Alalakí.^[8]

V prvních letech vlády uskutečnil reformu armády, kterou již částečně započal jeho otec Sethi I. Změnil organizaci správy země do 34 nomů a vytvořil specializované vycvičené jednotky pro rychlejší a účinnější použití v bojovém nasazení a logisticky zajistil jejich potřeby. Rozšířil používání válečných vozů a zdokonalil jejich taktickou součinnost s pěchotou.

Vláda faraona se opírala o odbornou a loajální podporu nejvyšších úředníků, vezírů.

Několik z nich, kteří sloužili vládě Ramesse II., jsou:^[14]

• Paser působil již v době Sethiho I., byl nomarchou jižního Egyptu, používal více titulů, např. Nejvyšší kněz Amona, kněz chrámu Ptaha a představený Amonova harému. Patřily mu monumenty, hrobky ve Vesetu, Piramesse, Džanetu a Mennoferu.
• Hatiay, nomarcha severu Egyptu, syn Ramose a Šeritre
• Rahotep I., nomarcha severu Egyptu, syn nejvyššího kněze boha Usira
• Rahotep II., nomarcha severu Egyptu, nejvyšší kněz boha Re, kněz boha Ptaha
• Nehy, nomarcha jihu Egypta
• Neferrmpet, nejvyšší kněz boha Ptaha

Území dobytá v syropalestinské oblasti za vlády faraonů 18. dynastie byla neustále ohrožována jak ze severu i západu z částí Malé Asie, tak i z východu nomádskými semitskými kmeny. Boje probíhaly již za vlády Haremheba, Ramesse I., tak i otce Sethiho. V přilehlých severních zemích se také odehrávaly výboje směřující k jihozápadnímu pobřeží Středozemního moře (zhruba dnešní Palestiny). Za vlády Achnatona byly udržovány přátelské vztahy se státem Mitanni, který zanikl expanzí Chetitů a okupací země za chetitského krále Šuppiluliumaše I. (1342–1302 př. n. l.).

Komunikace mezi Egyptem, králi Mitanni a posléze Chetiti dokumentují papyry z amarnského období,^[15] které se postupně zhoršovaly a mezi nimi se vytvořila konfliktní hranice. Pro Ramesse II. to byla trvalá hrozba. Faraon Haremheb s Chetity vedl boje, konkrétně se synem Šuppiluliumaše I., Muršilišem I. Sethi I. pokračoval ve válkách s jeho vnukem Muvatallišem II. Střety s Muvatallišem zdědil Ramesse II. po celou dobu prvních 20 let své vlády a vyústily v bitvě u Kadeše.
V historii vlády Ramesse se však uskutečnila další četná vojenská tažení. Ve druhém roce vlády potlačil působení pirátů pocházejících z jihozápadní části Malé Asie u pobřeží Středozemního moře. Již ve čtvrtém roce vlády došlo ke střetu u Kadeše s Muvatallišem, ve které Egypťané neuspěli a Kadeš, Amurru a severní pobřeží Fénicie zůstala v držení Chetitů. To se opakovalo v několika dalších expedicích.^[16] V devátém roce vlády Ramesse vztyčil stélu u Bath Shean poté, co obnovil vládu nad Kanaánem a dospěl až k Bejrútu.

Bitva u Kadeše by možná neměla být nazývána bitvou v nejpřísnějším smyslu slova, ale spíše rozsáhlými šarvátkami, které předcházely rozhodujícímu střetu, který se nakonec nikdy nekonal. Obě strany postupně vyčerpaly svoje síly, chetitský král Muvatalliš byl vystřídán bratrem Chattušilišem III. a politika vojenských střetů se stala pro Egypt i Chetity neproduktivní.^[8] Obě strany si připisovaly vítězství a patřičným způsobem to ve svých teritoriích presentovaly. Egyptské úspěchy byly popsány v tak zvaném „Poemu o bitvě u Kadeše“. Hieroglyfický text byl objeven na stěně chrámu v Luxoru a také v Abydosu a fragmenty v Abú Simbel.^[17] Nicméně Ramesse II. potvrdil svou královskou moc v této oblasti a přispěl ke sblížení mezi Egyptem a Chetity, které vyvrcholily podpisem mírové smlouvy, obsahující i prvky následné spolupráce a vzájemné vojenské podpory. Namísto bojů mezi sebou si Egypťané a Chetitté navázali obchodní vztahy a vyměnili si technologické a zemědělské zkušenosti, které zlepšily životy lidí obou národů.

Je historicky prokázáno, že mírové vztahy s Chetity nebyly porušeny ještě v 35. roce vlády Ramesse a evidentně pokračovaly do konce jeho vlády i za vlády jeho nástupců.^[8] Ramesse ale využíval propagandy a bitvu prezentoval jako své vítězství.^[19]

Dlouhá vláda Ramssese byla doprovázena mohutnou stavební činností, byť kartuše se svým jménem umisťoval pro svou větší slávu často i na starší stavby.^[20] V předchozím kacířském amarnském období se totiž rozšířilo použití zahloubeného reliéfu, který usnadnil přepisování minulosti. Faraon si liboval ve vytváření monumentálních paláců, soch personifikujících jeho velikost. Monumenty zdobily scény z jeho vítězných bojů s nepřáteli, hieroglyfickými nápis je popisoval. Obsáhlý soupis těchto staveb a jejich popis uvádí James Breasted.^{[pozn. 1][8]}

Mezi nejvýznamnější se řadí:

• Chrám Abú Simbel^[3]
• Chrám královny Nefertari v Abú Simbel
• Chrám v Luxoru
• Ramesseum v Madinet Habu^[3]
• Koloseum Ramesse II. v Mennoferu s antropomorfní kolosální sochou faraona (délka 12,5 m).

Hrobka Ramesse je v Údolí králů značena KV7.^[5] Patří mezi nejrozsáhlejší pohřební prostor v údolí. Po sestupném schodišti se vstupuje do systému komor až do pohřební komory. Rozměry hrobky a jejích prostor:

Hrobka byla již v období 20. dynastie vyloupena. Prosakování horninou a celková vlhkost poničily výzdobu, takže většina vnitřní výzdoby je poničena a úsilím konzervátorů se ze zlomků části rekonstruují.

S KV7 historicky souvisí i hrobka KV5^[5] zbudovaná Ramessem II. pro jeho početné syny. Původní hrobka určená pro některou osobu z 18. dynastie byla Ramessem II. uzurpována pro vlastní rodinu, a to pro své početné syny. Kolem centrální šachty bylo rozmístěno 121 koridorů a komor. Je jisté, že několik synů zde bylo pohřbeno. Hrobka patří mezi vůbec největší v Údolí králů.

V rámci „Theban Mapping Project“^[5] bylo mapování hrobky realizováno až v roce 1995 a dosud pokračuje. Hrobka byla kompletně vykradena a poškozena zátopovou vodou a částečně zborcená. Další podrobnosti o průzkumu a restauračních prací v rámci zmíněného projektu jsou ve zprávě z 2012.^[22]

• 
  Abú Simbel – 1915
• 
  Chrám královny Nefertari
• 
  Ramesseum r.1870
• 
  Chrám v Luxoru r. 1858
• 
  Model hrobky KV7 Ramesse II.
• 
  Model KV5 synů Ramesse II.
• 
  Mumie Ramesse II.; Egyptské Muzeum
• 
  Mírová smlouva mezi Egyptem a Chetity po bitvě u Kadeše; Muzeum v Istanbulu

• G. Lecuyot, CNRS Paris, The Ramesseum (Egypt), Recent Archeological Resarch [1]
• Grimal, Nicolas (1992). A History of Ancient Egypt. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-17472-1.
• Kitchen, Kenneth Anderson (1996). Ramesside Inscriptions Translated and Annotated: Translations. Volume 2: Ramesses II; Royal Inscriptions. Oxford: Blackwell Publishers. ISBN 978-0-631-18427-0.
• James, T. G. H. 2000. Ramesses II. New York: Friedman/Fairfax Publishers.

• Seznam králů starověkého Egypta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramesse II. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Sethi I.

Egyptský král 1279–1213 př. n. l.

Nástupce: Merenptah

Faraoni Nové říše
18. dynastie (1550–1292 př. n. l.)	Ahmose I. • Amenhotep I. • Thutmose I. • Thutmose II. • Hatšepsut • Thutmose III. • Amenhotep II. • Thutmose IV. • Amenhotep III. • Achnaton • Smenchkare • Tutanchamon • Aj • Haremheb
19. dynastie (1292–1186/1185 př. n. l.)	Ramesse I. • Sethi I. • Ramesse II. • Merenptah • Amenmesse • Sethi II. • Siptah a Tausret
20. dynastie (1186/1185–1070/1069 př. n. l.)	Setnacht • Ramesse III. • Ramesse IV. • Ramesse V. • Ramesse VI. • Ramesse VII. • Ramesse VIII. • Ramesse IX. • Ramesse X. • Ramesse XI.