1997

Demografický vývoj v Česku
1997
Střední stav obyvatel	10 303 642
Narození	90 930
Zemřelí	112 744
Přirozený přírůstek	−22 087
Přírůstek stěhováním	12 075
Celkový přírůstek	−10 012

1997
	Doprava;
	1997 v loďstvech; 1997 v dopravě; 1997 v letectví;
	Kultura;
	1997 ve filmu; 1997 v hudbě; 1997 ve fotografii;
	Sport;
	1997 ve sportu;
	Společnost;
	← 1996 \| 1998 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 ► ►►

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Česko

3. ledna – Skončilo vysílání první soukromé televizní stanice – Premiéra TV – a zahájila vysílání její následovnice – Prima televize. Ta se stala druhou soukromou celoplošnou televizí v České republice.
4. ledna – Prezident České republiky Václav Havel se oženil s Dagmar Veškrnovou.
7. ledna – Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda podal demisi. Důvodem jeho odstoupení z funkce ministra byla skutečnost, že protiprávně užíval titul JUDr., ačkoliv nesložil doktorské zkoušky. Nahradila ho Vlasta Parkanová ze stejné strany.
11. ledna – v katedrále sv. Víta vysvětil kardinál Miloslav Vlk na biskupy V. Malého a J. Paďoura.
21. ledna – Premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl ratifikovali v Praze Česko-německou deklaraci. Proti ratifikaci, jakož i proti celé Česko-německé deklaraci, se ohradil předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek ve svém projevu, za nějž byl o rok později trestně stíhán.
22. ledna – Česká modelka Tereza Maxová založila Nadaci Terezy Maxové.
28. ledna – Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).
4.–8. února – Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).
5. února – byl pořezán poslanec Pavel Dostál.
14. února schválily obě komory parlamentu ČR Česko-německou deklaraci.
26. února bylo připsáno na list ohrožených mokřadů Litovelské Pomoraví.
24. března rezignuje na svoji funkci šéf ODA Jan Kalvoda. Nahradí ho Michael Žantovský.
9. dubna podává demisi ministr pro místní rozvoj Jaromír Schneider (KDU-ČSL). V květnu ho nahradí Tomáš Kvapil ze stejné strany.
18. dubna byli odsouzeni Orličtí vrazi – Ludvík Černý na doživotí, Vladimír Kuna na 25 let, Karel Kopáč na 21 let, Petr Chodounský na 14 let a Irena Meierová na 10 let.
25.–27. dubna navštívil Prahu a Hradec Králové papež Jan Pavel II. Jeho návštěva byla součástí Svatovojtěšského milénia.
květen – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v televizním pořadu prohlašuje, že se ani po provalení ekonomických potíží nehodlá vzdát postu ministra. „To by mě museli vynést nohama napřed!“, zní jeho reakce.
25. května – došlo k sebevražednému výbuchu v Priessnitzově sanatoriu v Jeseníku. Zemřel při něm pachatel Bohumil Šole, někdejší zaměstnanec Synthesie.
2. června – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) podává demisi. Nahradí ho Karel Kühnl ze stejné strany.
2. června – ministr školství Ivan Pilip (ODS) podává demisi. Nahradí ho nestraník Jiří Gruša.
9. června – Milan Uhde rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu ODS. Do této funkce je příští den zvolen Jiří Honajzer.
10. června – Poprvé od listopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díky Tomášovi Teplíkovi, bývalému členu ČSSD, který přeběhl do klubu ODS, a nezařazenému poslanci J. Wagnerovi, taktéž bývalému členu ČSSD) proti 99 hlasům opozice.
12. června oznamuje prezident Havel svoji kandidaturu na prezidenta.
5. – 16. července proběhly na Moravě a ve Slezsku rozsáhlé povodně. Jejím symbolem se stala obec Troubky, která byla prakticky kompletně zničena.
25. července došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice.
srpen – po odvysílání reportáže „Cikáni jdou do nebe“, kterou natočila pro TV Nova investigativní novinářská dvojce Josef Klíma a Radek John, začal masivní odchod Romů do Kanady.
4. září začalo v Praze Forum 2000, které založili Václav Havel, Yohei Sasakawa a Elie Wiesel. Jejím hostem byl i tibetský dalajláma, který přijel na osobní pozvání prezidenta Václava Havla, aby se zúčastnil tohoto diskuzního panelu.
21. září – Na Staroměstské náměstí v Praze přijel na kole z cesty kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal.
23. října odstoupil ze všech veřejných funkcí ministr zahraničí Josef Zieleniec a jako první z významných členů ODS se vzdal i členství ve straně. Reagoval tak dosavadní výsledky vyšetřování finančních skandálů ODS.
6. listopadu byl otevřen 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu. O 4 dny později otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus.
7. listopadu podává demisi ministr vnitra Jan Ruml (ODS).
8. listopadu dochází ke jmenování tří nových ministrů vlády ČR – ministrem vnitra se stává Jindřich Vodička (ODS), na jeho místo (MPSV) přichází Stanislav Volák (ODS) a na prázdné křeslo ministra zahraničí je jmenován nestraník Jaroslav Šedivý.
8. listopadu byl na diskotéce v Biskupcově ulici v Praze 3 ubodán dvěma skinheady súdánský student Hassan Elamin Abdelradi.
v listopadu vyzval primas katolické církve arcibiskup Miloslav Vlk v televizním vystoupení vládu Václava Klause k odstoupení. Vzápětí po jeho vystoupení předsedové koaličních stran Lux a Skalický oznámili odchod ministrů koaličních stran z vlády.
28. listopadu vystoupili před novináře vlivní členové ODS, Jan Ruml a Ivan Pilip a přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. Událost se dostala do všeobecného povědomí jako Sarajevský atentát.
29. listopadu odvysílala TV Nova v hlavních zprávách informaci, že Václav Klaus má vilu ve Švýcarsku, která je patrně pořízena za peníze zašantročené z různých fondů. Jako zdroj informace byl představen bývalý policejní důstojník Jiří Sprušil.
30. listopadu byl na stranickém sjezdu ODA zvolen do funkce předsedy Ministr životního prostředí Jiří Skalický. Vystřídal tak svého kolegu Michaela Žantovského, který již na funkci nekandidoval.
30. listopadu podává premiér Václav Klaus demisi z funkce předsedy vlády. Poprvé v dějinách České republiky padla vláda.
1. prosince je v čísle 49/1997 týdeníku Respekt zveřejněna nikdy nepotvrzená zprávu o údajném tajném švýcarském kontu ODS.
3. prosince vyšel zákon o územním členění státu – Česká republika byla rozdělena do 14 krajů s platností od 1. ledna 2000.
5. prosince bylo DVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3).
7. prosince požádal český prezident Václav Havel Josefa Luxe, aby zahájil jednání o složení a programu nové vlády.
9. prosince přednesl prezident Václav Havel před oběma komorami parlamentu v Rudolfinu svůj projev.
14. prosince byl na VIII. Kongresu ODS v Poděbradech potvrzen jako předseda ODS premiér v demisi Václav Klaus a porazil tak svého vyzyvatele a politického konkurenta Jana Rumla poměrem 227:72 z 312 možných. Místopředsedy ODS byli zvoleni Bohdan Dvořák, Libuše Benešová, Miroslav Beneš a Miroslav Macek.
16. prosince byl jmenován předsedou vlády Josef Tošovský.
19. prosince vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody.

Svět

leden – po masových bouřích uznala srbská vláda zvláštním zákonem volební výsledky z obecních voleb do samosprávy v Jugoslávii, kde zvítězila opozice. Byl to počátek změn, který nakonec přivedl opozici k vládě nad Bělehradem.
1. ledna – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
5. ledna – Na základě mírové dohody z 30. srpna 1996 odešla ruská vojska z Čečenska.
17. ledna – Téměř 30 let po dobytí Hebronu začala opouštět toto území Izraelská armáda. Stalo se tak na základě dohody z 15. ledna t.r. mezi izraelskou a palestinskou delegací.
23. ledna se americkou ministryní zahraničí stala pražská rodačka Madeleine Albrightová.
27. ledna byl Aslan Maschadov zvolen prezidentem Čečny.
21. února byl zvolen starostou Bělehradu Zoran Đinđić, jeden z vůdců opozice proti Miloševićovi. Stal se tak prvním nekomunistickým starostou Bělehradu po druhé světové válce. Toto vítězství opozice však bylo pouze dočasné, protimiloševičovská koalice se v květnu t.r. rozpadla a ztratila svůj vliv.
27. února byl v Irsku uzákoněn rozvod.
8. března propukly boje na jihu Albánie.
23. března byla ve městě Princeton (New Jersey) založena Lidová strana Jižního Mongolska. Ta si za cíl vytkla nezávislost tohoto území na Číně.
24. března získává v americkém Los Angeles Oscara film Jana Svěráka Kolja.
v noci z 27. na 28. března se v Otrantském průlivu po srážce s jednou italskou lodí potopila albánská loď. Na místě zůstalo 58 obětí. Jednalo se pravděpodobně o albánské uprchlíky, kteří opustili občanskou válkou zmítanou Albánii.
2. dubna byla v Minsku podepsána Smlouva o unii mezi Běloruskem a Ruskem. Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
3.–4. dubna – Masakrem v Thalitu započal nejkrvavější rok v Alžírské civilní válce (1991–2002).
19. dubna proběhly volby v Bulharsku. V nich zvítězil pravicový Svaz demokratických sil.
2. května se Tony Blair stal premiérem Velké Británie.
24. května se Kenneth Davis Anthony stal premiér ostrova Svatá Lucie.
24. května proběhly volby v Íránu. V nich zvítězil umírněný šíitský duchovní Muhammad Chátamí.
27. května podepsali v Paříži nejvyšší představitelé NATO a Ruska „Ustavující akt o vztazích Rusko–NATO“.
1. června proběhlo druhé kolo francouzských parlamentních voleb. V nich zvítězila Socialistická strana Lionela Jospina. Teprve potřetí v dějinách V. republiky nastalo období tzv. kohabitace.
2. června se propadl thajský baht oproti dolaru o 18 %. Tím začala asijská finanční krize r. 1997.
6. června byla v Bangkoku podepsána dohoda o spolupráci zemí jihovýchodní Asie (Bangladéš, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Bhútán a Nepál), nazvaná BIST-EC. Dne 22. prosince t.r. se k této ekonomické spolupráci přidal i Myanmar (Barma) a vznikl tak BIMSTEC (tj. Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorální technickou a ekonomickou spolupráci).
30. června vyšel v Londýně román Harry Potter a Kámen mudrců, první díl potterovské série britské autorky J. K. Rowlingové.
1. července byl Hongkong předán britskými úřady Číně. Ta se zavázala nezměnit současný kapitalistický systém a životní styl po dobu 50 let, tedy až do roku 2047.
8. – 9. července – Česká republika byla společně s dalšími dvěma zeměmi střední Evropy (Polskem a Maďarskem) na Summitu NATO v Madridu oficiálně pozvána do Severoatlantické aliance.
15. července byl ve své vile v americkém letovisku Miami Beach zavražděn italský módní návrhář Gianni Versace. Vrahem byl Andrew Cunanan, drogově závislý sériový vrah, ten se o 10 dní později zastřelil.
23. července skončil Slobodan Milošević jako prezident Srbska. Až do zvolení nového prezidenta vykonával úřad Dragan Tomić, předseda Srbského národního shromáždění.
23. července skončil na postu prezidenta svazové republiky Jugoslávie Zoran Lilić. Vystřídal ho dosavadní prezident Srbska, Slobodan Milošević.
2. srpna se stal prezidentem Íránu Muhammad Chátamí.
5. srpna byl zvolen prezidentem Bolívie někdejší diktátor, generál Hugo Banzer. Stal se tak prvním diktátorem v LA, který se vrátil k moci demokratickou cestou.
19. srpna – 24. srpna proběhly Světové dny mládeže v Paříži.
31. srpna princezna Diana zemřela v Paříži spolu se svým tehdejším přítelem Dodim al-Fayedem při automobilové nehodě.
na začátku září vypukla v Kosovu mezi UÇK a jugoslávským státem občanská válka.
5. září byl v Moskvě odhalen Pomník Petra I. Velikého. V době jejího odhalení se jednalo o nejvyšší sochu v Evropě a dodnes (2010) se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí.
11. září proběhlo ve Skotsku referendum, na jehož základě byl ustanoven nezávislý Skotský parlament. První volby se uskutečnily v r. 1999.
19. září proběhly prezidentské volby v Černé Hoře. V nich zvítězil prozápadně orientovaný Milo Đukanović.
21. září proběhly v Polsku parlamentní volby. V nich zvítězila pravicová Volební akce Solidarita.
24. září prezidentem Vietnamu se stal Tran Duc Luong.
25. září premiérem Vietnamu se stal Phan Van Khat.
26. září postihlo středoitalskou obec Assisi silné zemětřesení. Nejzávažnější škody tohoto zemětřesení, které postihlo skoro celý kraj Umbrie a Marche, bylo především zhroucení klenby v kostele sv. Františka, které zdobily vzácné Giottovy fresky.
30. září byl z iniciativy Srbského hnutí obnovy, bývalého koaličního partnera v komunální politice, odvolán z postu starosty Bělehradu Zoran Đinđić. Opozice v Jugoslávii dočasně prohrála.
30. září se stal premiérem Polska Jerzy Buzek.
v průběhu září si Linda Trippová, kolegyně stážistky Monika Lewinské, začíná tajně nahrávat důvěrné telefonáty, ve kterých se Monika svěřuje se svým tajným vztahem s Billem Clintonem. Začíná tak proces, který vyústí v tzv. Skandál Lewinské či Monicagate.
1. října – Na univerzitě v Prištině protestovali studenti proti srbskému režimu v Kosovu.
2. října byla podepsána Amsterdamská smlouva.
10. října se Jihoafrická republika připojila k Africkému hospodářskému společenství.
13. října se v severoirském městě Belfast uskutečnila schůzka mezi Tonym Blairem a Gerrym Adamsem, vůdcem strany Sinn Féin. Šlo o první schůzku na takto vysoké úrovni.
17. října, poté, co ji 2. dubna schválily obě komory polského parlamentu a co byla 25. května odsouhlasena v referendu, vstoupila v platnost nová Ústava Polské republiky.
listopad – na japonském trhu se objevil tamagoči.
10. listopadu byla v Minsku vyhlášena Charta 97. Inspirovala se československou deklarací z r. 1977 a autoři v ní vyjadřovali svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Bělorusku a naprostým zničení národní kultury.
16. listopadu byl čínský disident Wej Ťing-šeng, čínský politik a „vězeň č. 1.“ po téměř 20 letech ve vezení propuštěn na svobodu. Po propuštění odletěl do USA.
17. listopadu se uskutečnil masakr v Luxoru. Tento teroristický útok na západní civilisty (turisty) financoval Usáma bin Ládin.
11. prosince byl v japonském městě Kjóto podepsán Kjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.
13. prosince rozhodli představitelé členských států EU na zasedání v Lucemburku oficiálně pozvat šest kandidátských států (Česká republika,Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko) k přístupovým jednáním. Ta začala na začátku r. 1998.
17. prosince měl ve Spojených státech premiéru film Vrtěti psem. Film se stal nesmírně populárním, protože si diváci začali propojovat děj filmu (vymyšlená válka v médiích, která má dát voličům zapomenout na sexuální skandál prezidenta) se skutečností v následujícím roce 1998 (Operace Pouštní liška X Skandál Lewinské)
18. prosince proběhly v Jižní Koreji prezidentské volby. V nich zvítězil poprvé v jihokorejských dějinách představitel opoziční strany Kim Te-džung.
19. prosince měl ve Spojené státech premiéru velkofilm Titanic, jeden z divácky nejúspěšnějších filmů všech dob.
22. prosince byl v mexickém městě Chapas v době konání mše povražděna jedna indiánská komunita. Atentátníci se hlásili k jedné z polovojenských militantních skupin, operujících v celém Mexiku. Bylo zavražděno 45 lidí, z toho 4 těhotné ženy.
23. prosince proběhly ve Slovinsku prezidentské volby. Už v prvním kole byl zvolen dosavadní prezident Milan Kučan.
27. prosince byl zavražděn Billy Wright, vůdce jedné polovojenské protestantské skupiny v Severním Irsku.
28. prosince – Aby bylo zabráněno dalšímu šíření viru H5N1, známého také jako virus ptačí chřipky, nechaly úřady v Hongkongu usmrtit asi 1,5 milionu kuřat.
29. prosince se Milan Milutinović, jugoslávský ministr zahraničí (1995–1998), stal prezidentem Srbska.

Neznámá data

Václav a Dagmar Havlovi založili Vizi 97.
příchod Hale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultu Heaven's Gate.
Astana se stala hlavním městem Kazachstánu.
V Angole byla nastolena vláda národní jednoty.
Bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, byla rozdělena na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
Španělsko, Slovensko, Monako, Chorvatsko a Bulharsko se staly členy EUROCONTROLu.
Objevila se první sociální síť, SixDegrees.com.
V Kongu nastal konec občanské války.
V Paříži byla založena Asociace evropských kinematografií (Association des Cinémathéques Européenes – ACE). Mezi její zakládající členy patří i Národní filmový archiv.

Vědy a umění

23. února byl oficiálně oznámen úspěšný pokus naklonovat savce i první výsledek tohoto pokusu – ovce Dolly.
23. května mělo v USA premiéru pokračování Spielbergova trháku Ztracený svět: Jurský park, jenž byl natočen podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona.
15. říjen – k Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens
20. listopad – Premiéra českého povídkového filmu režiséra Petra Zelenky Knoflíkáři
18. prosince byla vydána verze 4.0 jazyka HTML
24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 – průlet kolem Měsíce
japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
staré toruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
Tallinnské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
vyšla nová verze FAT nazývaná FAT32
Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
standard GPRS