1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1967

Československo

• V Prunéřově u Kadaně na Chomutovsku byl zahajován provoz tepelné elektrárny zásobované hnědým uhlím z přilehlého lomu Nástup.
• 1. ledna
  • V souvislosti s probíhající ekonomickou reformou byla provedena přestavba velkoobchodních cen a změna jednotných odvodů podniků. Opatření mělo být dalším krokem k nezávislosti podniků a vedlo ke zvýšení jejich ziskovosti. Na druhé straně však vedlo k růstu inflace.
  • V platnost vstoupil nový tiskový zákon, který oficiálně povoloval předběžnou cenzuru. Byla vytvořena Ústřední publikační správa, která zásahy státu do svobody tisku následně realizovala.
• 21. ledna – Českoslovenští házenkáři se stali ve Švédsku mistry světa, když ve finále MS porazili Dánsko 14:11.
• 30. ledna – Výpravu českých turistů z Turnova zavalila lavina v Kotlině Pěti Spišských ples v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách a zahynulo 7 lidí.^[1]
• 31. ledna – 4. února – Na VI. sjezdu ROH vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která dle něho mohla vést až k podpoře imperialistických snah.
• 4.–6. února – Prahu navštívil nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv a předseda sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) Jurij Andropov. Předložili návrh na umístění dvou sovětských vojenských divizí v pohraničí ČSSR. Antonín Novotný tento požadavek odmítl.
• 16.–17. března – Na státní návštěvu do Prahy přiletěla delegace NDR vedená Walterem Ulbrichtem. Při této příležitosti podepsali nejvyšší představitelé NDR a ČSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
• 20.–21. března – Na zasedání Ústřední rady odborů byl předsedou zvolen K. Poláček. Bylo započato s decentralizací odborových svazů – z 15 jich vzniklo 57.
• 23.–25. března – Prahu navštívil budoucí americký prezident Richard Nixon.
• 3.–4. května – ÚV KSČ učinil první kroky k zablokování některých decentralizačních opatření ekonomické reformy. Podnikům byly odebrány finance a byla zastavena volná a limitní cenotvorba.
• 27. dubna – Do provozu byl předán Žďákovský most.^[2]
• 10. června – V reakci na Šestidenní válku přerušila ČSSR diplomatické styky s Izraelem.
• 27.–29. června – Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze zazněla ostrá kritika odpůrců probíhajících společenských reforem. Spisovatelé požadovali návrat do evropské kulturně – civilizační sféry odpovídající českým tradicím. Největší ohlasy vzbudila vystoupení Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Václava Havla a Pavla Kohouta. Sjezd předčasně opustila delegace ÚV KSČ pod vedením ideologického tajemníka Jiřího Hendrycha. Členové Svazu československých spisovatelů byli následně perzekvováni.
• 30. června – Na Vysoké škole stranické vystoupil Antonín Novotný s projevem mířeným do řad kritiků vedení státu a nastolil tvrdý kurz, kterým chtěl ukončit společenské „tání“.
• 9. srpna – Vláda ČSSR přijala usnesení č. 288/1967 Sb., podle něhož se v Praze místo připravované podpovrchové tramvaje má vybudovat síť metra. Na základě tohoto usnesení musel být změněn projekt výstavby.
• 25.–28. srpna – Na oslavách Matice slovenské v Martině obvinil prezident Antonín Novotný Matici z buržoazního nacionalismu a vyvolal konflikt se slovenskými hostiteli.^[3]
• 8. září – Nedaleko Chodova (tehdy okr. Praha – západ, dnes Praha 4) byl za účasti členů československé vlády slavnostně položen základní kámen prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic.
• 13. září – Při železniční nehodě v Hradci nad Svitavou zemřelo 5 lidí a 21 jich bylo zraněno.
• 6. října – V Uherském Hradišti bylo předáno do provozu první československé širokoúhlé kino Hvězda pro 510 diváků.^[4]
• 30.–31. října – Na jednání ÚV KSČ vystoupil Alexander Dubček. Hovořil o nebezpečí hlásání třídního boje a kritizoval kumulování funkcí typické např. pro Antonína Novotného. V reakci na to Antonín Novotný vystoupil proti vedení KSS, což přerostlo do česko-slovenského sporu.
• 31. října – V reakci na výpadky elektrického proudu na studentských kolejích v Praze na Strahově demonstrovalo několik set studentů se svíčkami v ulicích za skandování hesla: „Chceme světlo“. V Nerudově ulici na Malé Straně jejich demonstraci rozehnala Veřejná bezpečnost. 10 osob muselo vyhledat lékařské ošetření.
• 10. listopadu – Při příležitosti 50. výročí VŘSR byl zahájen elektrický provoz na železniční trati z Břeclavi do Bratislavy. Jednalo se o poslední úsek mezi Prahou a Bratislavou, kde elektrická trakce nahradila parní pohon.
• 19.–21. prosince – Na schůzi ÚV KSČ vystoupila velká část jeho členů s kritikou práce Antonína Novotného. Ten pod jejím tlakem dal svoji funkci 1. tajemníka ÚV KSČ k dispozici.

Svět

• 2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR.
• 2. ledna] – Válka ve Vietnamu: Americké fantomy úspěšně zrealizovaly operaci Bolo, když vylákaly k boji vietnamské migy a 5 z nich sestřelily.
• 3. ledna – Ronald Reagan se stal 33. guvernérem Kalifornie.
• 27. ledna – Při požáru v kabině kosmické lodi Apolla 1 v průběhu nácviku startu tragicky zahynuli 3 američtí astronauti.
• 27. února – Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie.
• 1. března – V Londýně byla otevřena koncertní síň Queen Elizabeth Hall.
• 9. března – Dcera Josefa Stalina Světlana Allilujevová emigrovala do USA.
• 11. března – Začala občanská válka v Kambodži.
• 12. března – Indonéským prezidentem se na 31. let stal Suharto.
• 26. března – Papež Pavel VI. vydal encykliku Populorum progressio o kapitalismu, sociálních právech a nerovnosti mezi lidmi.
• 9. dubna – Uskutečnil se první let letadla Boeing 737.
• 15. dubna – V New Yorku a San Francisku se konaly několikatisícové demonstrace proti válce ve Vietnamu.
• 21. dubna – Vojenská junta provedla v Řecku převrat a na 7 let převzala moc v zemi.
• 24. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov zahynul při neúspěšném přistání lodi Sojuz 1.
• 28. dubna–27. října – V kanadském Montréalu se konala výstava Expo 1967, které se účastnilo i Československo.
• 4. května – Americká NASA vypustila družici Lunar Orbiter 4, která pořídila 270 snímků přivrácené i odvrácené strany Měsíce.
• 23. května – Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt.
• 27. května – V referendu bylo původním obyvatelům Austrálie Aboridžincům přiznána občanská práva.
• 30. května – Na jihovýchodě Nigérie byl vyhlášen samostatný stát Biafra.
• 2. června – Při protestech proti návštěvě íránského šáha Muhammada Rezi Pahlavího v Západním Berlíně byl agentem Stasi zabit student Benno Ohnesorg
• 5. června – Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku.
• 11. června – Šestidenní válka skončila porážkou arabské koalice.
• 12. června – V Sovětském svazu byla vypuštěna sonda Veněra 4, která provedla analýzu atmosféry Venuše.
• 6. července
  • Při železniční nehodě u východoněmeckého Magdeburku zahynulo 94 lidí.
  • Začala Nigerijská občanská válka.
• 14. července – Vznikla Světová organizace duševního vlastnictví.
• 5. září – V kanadském Ganderu se zřítil Iljušin Il-18 Československých aerolinií na lince z Prahy do Havany a zemřelo 37 lidí.
• 10. září – Britská vláda uspořádala referendum v Gibraltaru o statutu Gibraltarského území.
• 21. říjen – Egyptské raketové čluny sovětského typu 183P (v kódu NATO Komar) potopily raketami SS-N-2 Styx nedaleko Port Saidu izraelský torpédoborec Eilat a byla zahájena Opotřebovací válka.
• 28. listopadu – Byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika.
• 5. prosince – Válka ve Vietnamu: Vietkong spáchal masakr v Dak Son, který stál život nejméně 250 osob.
• 11. prosince – Byla založena Lidová fronta pro osvobození Palestiny.
• 15. prosince – Při zřícení mostu Silver Bridge v Ohiu zahynulo 46 osob.
• Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu.
• V San Francisku vyhlášeno hnutí hippies.

• 4. října – Divadlo Járy Cimrmana uvádí veřejnou premiéru své první hry Akt
• 21. října – Po posledním představení ve staré budově se uskutečnil veselý smuteční průvod, kterým se zaměstnanci Divadla pracujících ve Gottwaldově rozloučili s prostory dřívějšího Komorního kina a přesunuli se do nově postavené budovy divadla.
• 11. listopadu – Slavnostní otevření nové divadelní budovy Divadla pracujících v Gottwaldově (Zlíně) premiérou hry Jiřího Mahena Jánošík v režii Karel Pokorného, v titulní roli s Miroslavem Moravcem
• 13. listopadu – Mladý houslista Václav Hudeček je představen Davidu Oistrachovi, který se nabídl, že ho bude učit
• 24. listopad – Premiéra českého historického filmu Markéta Lazarová Františka Vláčila podle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury.
• 3. prosince – jihoafrický chirurg Christiaan Barnard provádí první transplantaci srdce.
• Natočen poslední díl seriálu Tom a Jerry.
• Založen soutěžní hudební festival Porta.
• Založení Divadla Husa na provázku.
• Vznikl programovací jazyk Simula 67.
• První vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen.
• První vydání ságy Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků samoty.
• Vyšel román Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.
• V tomto roce vyvezla M. Quantová do Francie 30 000 obleků. Paříž ztrácí v módě své dominantní postavení. Objevují se nová módní centra: Itálie, Moskva atd.

• 2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper T 12 zvítězil v Grand Prix JAR.
• 15. ledna – V Los Angeles proběhl první Super Bowl, finálový zápas NFL.

• Nobelova cena za fyziku – Hans Bethe
• Nobelova cena za chemii – Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter
• Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald
• Nobelova cena za literaturu – Miguel Ángel Asturias
• Nobelova cena za mír – (Cena neudělena, finanční část vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)

• 25. ledna – Václav Němeček, fotbalista
• 29. ledna – Cyril Suk, tenista
• 4. února – Jiří Dvořák, herec
• 7. únor – David Nykl, kanadský herec českého původu
• 8. února – Petr Hošek, baskytarista († 23. ledna 2023)
• 11. února – Ladislav Lubina, bývalý hráč a současný trenér ledního hokeje
• 20. února – Robert Kodym, zpěvák a textař
• 17. března – Simona Monyová, spisovatelka († 3. srpna 2011)
• 18. března – Mahulena Bočanová, herečka
• 23. března – Kateřina Kornová, herečka, modelka, moderátorka a podnikatelka
• 25. března – Pavel Kohout (ekonom), ekonom
• 14. dubna – Sára Saudková, fotografka
• 2. května – Alan Černohous, básník a spisovatel
• 3. května – Hana Kotková, houslistka
• 11. května – Zdeněk Jánoš, fotbalový brankář († 15. září 1999)
• 14. května – Pavel Kalný, horolezec, povoláním psychiatr († 10. května 2006)
• 24. května – Leona Machálková, zpěvačka
• 26. května – Martin Zounar, herec
• 29. května – Bohdan Sláma, režisér
• 27. června – Jan Hřebejk, režisér
• 9. srpna – Dana Vávrová, herečka († 5. února 2009)
• 11. srpna – Ostravak Ostravski, ostravský blogger
• 18. srpna – Robert Záruba, sportovní komentátor
• 20. června – Petr Kolář (zpěvák), zpěvák
• 30. července – Libor Barta, hokejový brankář
• 21. srpna – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér
• 27. srpna – Lucie Talmanová, politička, manželka Mirka Topolánka
• 29. srpna – Jiří Růžek, fotograf
• 30. srpna – Jakub Stretti, malíř
• 6. září – Bohdan Tůma, dabér
• 9. září – Hana Andronikova, spisovatelka († 20. prosince 2011)
• 16. září – Ludmila Peterková, klarinetistka
• 27. listopadu
  • Ivan Adamovič, spisovatel
  • Igor Indruch, spisovatel a překladatel
  • Martin Minařík, horolezec († duben 2009)
• 1. prosince – Nela Boudová, herečka
• 15. prosince – David Černý, výtvarný umělec
• 27. prosince – Šimon Pánek, politický aktivista, humanitární pracovník
• 31. prosince – Jiří Kulhánek, spisovatel sci-fi

• 02. ledna
  • Tia Carrereová, americká herečka, modelka a zpěvačka
  • Francois Pienaar, jihoafrický ragbista
• 07. ledna
  • Nick Clegg, britský politik, předseda Liberálně demokratické strany
  • Johannes Brandrup, německý herec
  • Irrfan Khan, indický herec († 29. dubna 2020)
• 09. ledna – Claudio Caniggia, argentinský fotbalista
• 12. ledna – Richard Stanke, slovenský herec
• 14. ledna – Emily Watson, anglická herečka
• 18. ledna – Iván Zamorano, chilský fotbalový brankář
• 23. ledna – Judita Hansman, slovenská herečka
• 02. února – Artūrs Irbe, lotyšský lední hokejový brankář
• 10. února – Laura Dernová, americká herečka, režisérka a filmová producentka
• 15. února – Bronnie Ware, australská písničkářka a spisovatelka
• 17. února – Roman Pivarník, slovenský fotbalista a trenér
• 18. února
  • Roberto Baggio, italský fotbalista
  • Colin Jackson, britský atlet
• 19. února – Benicio del Toro, portorikánský herec a producent
• 20. února – Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana († 5. dubna 1994)
• 2. března
  • Alexander Vencel ml., slovenský fotbalový brankář
  • Thierry Lacroix, francouzský ragbista
• 08. března – Will Gadd, kanadský horolezec
• 17. března – Billy Corgan, americký hudebník (The Smashing Pumpkins)
• 20. března – Jonas Thern, bývalý švédský fotbalista
• 29. března – Michel Hazanavicius, francouzský filmový režisér a scenárista
• 18. dubna – Maria Bellová, americká herečka
• 30. dubna – Ausra Fridrikasová, rakouská házenkářka
• 02. května – Luigi Apolloni, italský fotbalista a trenér
• 05. května – Carlos Alberto Dias, brazilský fotbalista
• 12. května – Martina Lubyová, slovenská ministryně školství († 20. listopadu 2023)
• 17. května – Joseph Acabá, americký astronaut
• 21. května – Chris Benoit, kanadský profesionální wrestler († 24. června 2007)
• 22. května – Katarína Brychtová, slovenská herečka a moderátorka
• 27. května – Paul Gascoigne, anglický fotbalista
• 28. května – Szidi Tobias, slovenská zpěvačka
• 06. června
  • József Berényi, slovenský politik
  • Paul Giamatti, americký herec
  • Ron Zwerver, nizozemský volejbalista
• 16. června – Jürgen Klopp, německý fotbalista a trenér
• 17. června – Alex Azar, americký politik a právník
• 20. června – Nicole Kidman, australská herečka a producentka
• 20. června – Richard Kruspe, německý hudebník
• 30. června – Gareth Rees, kanadský ragbista
• 01. července – Pamela Anderson, kanadská herečka a modelka
• 02. července – Claudio Biaggio, argentinský fotbalista
• 11. července – Jeff Corwin, americký moderátor naučných televizních pořadů o přírodě
• 12. července
  • John Petrucci, americký rockový kytarista
  • Luis Abinader, prezident Dominikánské republiky
• 13. července
  • Benny Benassi, italský DJ
  • Andrej Kraus, slovenský herec, humorista, scenárista a moderátor
• 14. července – Karsten Braasch, německý tenista
• 16. července
  • Joel Stransky, jihoafrický ragbista
  • Will Ferrell, americký herec a komik
• 18. července – Vin Diesel, americký herec, spisovatel, režisér, scenárista a producent
• 23. července – Philip Seymour Hoffman, americký herec († 2. února 2014)
• 25. července
  • Matt LeBlanc, americký herec
  • John Petrucci, americký rockový kytarista (Dream Theater)
• 04. srpna – Marcelo Filippini, uruguayský tenista
• 18. srpna – Dan Peters, americký hudebník
• 21. srpna – Carrie-Anne Mossová, kanadská filmová a televizní herečka a bývalá modelka
• 22. srpna – Layne Staley, americký hudebník, zpěvák a kytarista kapely Alice in Chains († 2002)
• 05. září – Adnan Çolak, turecký sériový vrah
• 12. září – Jason Statham, britský herec, závodní skokan do vody a model
• 13. září – Michael Johnson, atlet USA
• 21. září – Faith Hill, americká country zpěvačka
• 28. září
  • Mira Sorvino, americká herečka
  • Włodzimierz Zawadzki, polský zápasník
• 1. října – Geraldine Heaneyová, kanadská lední hokejistka
• 02. října
  • Frankie Fredericks, namibijský atlet
  • Thomas Muster, rakouský tenista
• 06. října – Attila Ambrus, maďarský hokejista
• 07. října
  • Thom Yorke, britský zpěvák a hudebník, spoluzakladatel skupiny Radiohead
  • Toni Braxton, americká herečka a zpěvačka
• 10. října
  • Jonathan Littell, francouzsky píšící americký spisovatel
  • Gavin Newsom
• 16. října – Albin Julius, rakouský hudebník († 4. května 2022)
• 17. října – Nathalie Tauziatová, francouzská tenistka
• 27. října – Scott Weiland, americký hudebník, textař a zpěvák († 3. prosince 2015)
• 28. října – Julia Robertsová, americká herečka
• 29. října – Rufus Sewell, britský herec
• 03. listopadu – Steven Wilson, britský zpěvák a kytarista
• 07. listopadu – David Guetta, francouzský DJ
• 08. listopadu – Courtney Thorneová-Smithová, americká herečka
• 22. listopadu
  • Boris Becker, německý tenista
  • Mark Ruffalo, americký herec
• 13. prosince – Jamie Foxx, americký herec, komik a zpěvák
• 16. prosinec
  • Donovan Bailey, kanadský atlet
  • Miranda Otto, novozélandská herečka
• 17. prosince
  • Salavat Rachmetov, ruský sportovní lezec
  • Gigi D'Agostino, italský DJ
• 19. prosince – Criss Angel, americký hypnotizér, mág, herec a hudebník
• 22. prosince – Aleksandar Milenković, srbský sportovec
• 23. prosince – Carla Bruniová-Sarkozyová, francouzská modelka a zpěvačka
• 29. prosince – Andy Wachowski, americký scenárista, režisér a producent
• ? – David Peace, anglický spisovatel

• 03. ledna – Jaroslav Fragner, architekt a malíř (* 25. prosince 1898)
• 04. ledna – Josef Ryšavý, profesor geodezie a rektor na ČVUT (* 6. ledna 1884)
• 08. ledna – Josef Böhm, hudební skladatel, varhaník a sbormistr (* 20. listopadu 1881)
• 10. ledna
  • Marie Charousová-Gardavská, autorka dětských knih (* 14. února 1893)
  • Vilém Petrželka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 10. září 1889)
• 11. ledna – Otakar Čapek, mystik, spisovatel, oběť komunistického režimu (* 23. března 1893)
• 16. ledna – Marie Majerová, spisovatelka (* 1. února 1882)
• 17. ledna – Jiří Levý, literární teoretik (* 8. srpna 1926)
• 28. ledna – Václav Wasserman, režisér (* 19. února 1898)
• 04. února – Igo Etrich, rakouský letecký konstruktér (* 25. prosince 1879)
• 10. února – Vladimír Raffel, spisovatel a psychiatr (* 30. srpna 1898)
• 13. února – Čeněk Kudláček, československý generál, legionář, protinacistický a protikomunistický odbojář (* 19. července 1896)
• 26. února – Antonín Machát, československý politik (* 5. listopadu 1880)
• 27. února – Theodor Ježdík, profesor hydrologie, rektor ČVUT (* 9. listopadu 1889)
• 28. února – Josef Svoboda, masový vrah (* 1. listopadu 1923)
• 02. března – Hans Ledwinka, rakouskočeský automobilový konstruktér (* 14. února 1878)
• 03. března – Josef Resl, plzeňský arcibiskupský vikář (* 18. října 1885)
• 04. března – Otto Muneles, filolog, judaista a znalec židovské mystiky (* 8. ledna 1894)
• 17. března – Jiří Valja, spisovatel (* 22. července 1914)
• 19. března – Gustav Hilmar, herec, malíř a sochař (* 30. ledna 1891)
• 21. března – Eva Šolcová, divadelní a filmová herečka (* 24. května 1945)
• 24. března – Antonín Pelc, karikaturista, malíř a ilustrátor (* 16. ledna 1895)
• 27. března
  • Richard Tesařík, generálmajor, Hrdina Sovětského svazu (* 3. prosince 1915)
  • Jaroslav Heyrovský, chemik (* 20. prosince 1890)
• 01. dubna – Max Lobkowicz, šlechtic, politik a diplomat (* 26. prosince 1888)
• 02. května – Jan Eisner, archeolog (* 24. dubna 1885)
• 05. dubna – Oldřich Kovář, operní pěvec (* 21. února 1907)
• 09. dubna – Josef Adam, poslanec Českého zemského sněmu a meziválečný poslanec (* 9. prosince 1874)
• 10. dubna – Eduard Hnilička, architekt a grafik (* 1. února 1887)
• 16. dubna – Vincenc Straňák, katolický kněz, teolog (* 22. května 1894)
• 27. dubna – Karel Hladík, sochař (* 27. června 1912)
• 29. dubna – František Wonka, římskokatolický duchovní a kronikář (* 11. května 1900)
• 06. května – Jakub Janovský, československý politik (* 4. srpna 1876)
• 07. května – Jan Gillar, architekt (* 24. června 1904)
• 12. května
  • Timotheus Vodička, filosof, katolický spisovatel, redaktor a překladatel (* 16. září 1910)
  • Julius Kalaš, hudební skladatel, pedagog a klavírista (* 18. srpna 1902)
• 15. května – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel (* 30. prosince 1892)
• 16. května – Josef Tříška, malíř (* 16. března 1885)
• 19. května – František R. Kraus, spisovatel, novinář a člen protinacistického odboje (* 14. října 1903)
• 20. května – Kuzma, spisovatel a překladatel (* 17. března 1900)
• 27. května – Josef Velenovský, písecký malíř a fotograf (* 3. března 1887)
• 22. června – Richard Hrdlička, historik a spisovatel (* 10. dubna 1868)
• 04. července – Ondřej Sekora, spisovatel a kreslíř (* 25. září 1899)
• 17. července – Antonín Kubát, „Poslední podskalák“ (* 27. listopadu 1868)
• 28. července – Vít Skála, malíř, scénograf a režizér (* 18. ledna 1883)
• 31. července – Vlastimil Kopecký, fotbalový hráč a trenér klubu SK Slavia Praha (* 14. října 1912)
• 08. srpna – Jaromír Weinberger, hudební skladatel a dirigent (* 8. ledna 1896)
• 22. srpna – Otýlie Beníšková, herečka (* 25. října 1882)
• 27. srpna
  • Kamil Henner, zakladatel moderní neurologie (* 30. března 1895)
  • Břetislav Kafka, řezbář, sochař a léčitel (* 14. května 1891)
• 29. srpna – Ludvík Hilgert, architekt (* 24. září 1895)
• 31. srpna – Mária Sýkorová, herečka (* 22. dubna 1888)
• 10. září – Jan Dokulil, učitel, národopisec, vlastivědec, muzejník a spisovatel (* 1887)
• 15. září – Jan Harus, československý politik, ministr (* 12. července 1892)
• 17. září – Pavel Jáchym Šebesta, misionář, etnograf, antropolog a lingvista (* 20. března 1887)
• 24. září – Karel Chotek, etnograf (* 12. června 1881)
• 16. října – František Xaver Margold, malíř a restaurátor (* 5. července 1887)
• 23. října – Jindřich Jindřich, hudební skladatel a etnograf (* 5. března 1876)
• 15. listopadu – Stanislav Lom, dramatik, spisovatel a kritik (* 13. listopadu 1883)
• 16. listopadu – František Roland, herec (* 22. ledna 1888)
• 18. listopadu – Alžběta Birnbaumová, historička umění a spisovatelka (* 16. března 1898)
• 21. listopadu
  • Rudolf Deyl mladší, herec (* 6. července 1912)
  • František Machník, politik (* 30. dubna 1886)
• 24. listopadu – Andula Sedláčková, herečka (* 29. září 1887)
• 16. prosince – Josef Dvořák, malíř a tkadlec (* 21. prosince 1883)
• 24. prosince – Zdeněk Souček, lékař, polárník a průzkumník tropických oblastí (* 9. září 1917)
• 25. prosince
  • Karel Pátek, fyzik (* 5. května 1927)
  • Josef Kokeš, malíř (* 16. listopadu 1906)
• 29. prosince – František Rouček, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity (* 25. dubna 1891)
• 30. prosince – Gustav Havel, motocyklový závodník (* 27. srpna 1930)
• 0? – František Fechtner, preparátor Botanického ústavu, mykolog (* 1883)

• 4. ledna
  • Donald Campbell, britský automobilový závodník (* 23. března 1921)
  • Boris Kraigher, slovinský politik, národní hrdina Jugoslávie (* 14. února 1914)
• 8. ledna – Zbigniew Cybulski, polský herec a scenárista (* 3. listopadu 1927)
• 15. ledna – Albert Szirmai, maďarský operetní skladatel (* 2. července 1880)
• 17. ledna – Evelyn Nesbitová, americká modelka a herečka (* 25. prosince 1884)
• 19. ledna
  • Taavi Tamminen, finský zápasník, mistr světa (* 10. března 1889)
  • Kazimierz Funk, polský vědec, objevitel vitamínu B1 (* 23. února 1884)
• 25. ledna – Fatma Uliye Sultan, osmanská princezna (* 12. září 1892)
• 27. ledna – Roger Bruce Chaffee, americký vojenský letec a astronaut (* 15. února 1935)
• 30. ledna – Eddie Tolan, americký sprinter, zlato na OH 1932 (* 29. září 1908)
• 7. února – Lajos Egri, americký dramatik maďarského původu (* 4. června 1888)
• 13. února – Forugh Farrokhzad, íránská básnířka a filmová režisérka (* 5. ledna 1935)
• 15. února – Little Walter, americký zpěvák, hamonikář a kytarista (* 1. května 1930)
• 17. února – Henri Perruchot, francouzský spisovatel, výtvarný a literární kritik (* 27. ledna 1917)
• 18. února – Robert Oppenheimer, americký fyzik (* 22. dubna 1904)
• 21. února – Wolf Albach-Retty, rakouský herec (* 28. května 1906)
• 27. ledna
  • Edward Higgins White, americký astronaut (* 14. listopadu 1930)
  • Virgil Ivan Grissom, americký astronaut (* 3. dubna 1926)
• 4. března – Vladan Desnica, srbský a chorvatský spisovatel (* 17. září 1905)
• 5. března – Muhammad Mosaddek, íránský předseda vlády (* 16. června 1882)
• 6. března – Zoltán Kodály, maďarský hudební skladatel (* 16. prosince 1882)
• 7. března – Alice B. Toklasová, americká spisovatelka (* 30. dubna 1877)
• 14. března – Moše Štekelis, izraelský archeolog (* 18. června 1898)
• 18. března – Julio Baghy, maďarský herec, režisér a esperantista (* 13. ledna 1891)
• 20. března – Karl Gustav Bruchmann, německý archivář, filolog a historik (* 2. října 1902)
• 25. března – Johannes Itten, švýcarsk expresionistický malíř (* 11. listopadu 1888)
• 26. března – Grigorij Žatkovič, první guvernér Podkarpatské Rusi (* 2. prosince 1886)
• 27. března – Malcolm Arbuthnot, anglický fotograf a malíř (* 1877)
• 31. března – Rodion Jakovlevič Malinovskij, maršál Sovětského svazu (* 23. listopadu 1898)
• 2. dubna – Avraham Elmalich, izraelský politik (* 1876)
• 4. dubna – Héctor Scarone, uruguayský fotbalista (* 26. listopadu 1898)
• 5. dubna – Johan Falkberget, norský spisovatel a politik (* 30. září 1879)
• 9. dubna – Radim Kettner, český geolog a báňský odborník (* 5. května 1891)
• 15. dubna – Totò, italský komik a zpěvák (* 15. února 1898)
• 18. dubna – Friedrich Heiler, německý religionista a filozof náboženství (* 30. ledna 1892)
• 19. dubna
  • Konrad Adenauer, německý kancléř (* 5. ledna 1876)
  • William Boyle, 12. hrabě z Corku a Orrery, britský admirál a šlechtic (* 30. listopadu 1873)
• 24. dubna – Vladimir Komarov, sovětský kosmonaut (* 16. března 1927)
• 6. května – Helena Koželuhová, československá politička (* 7. května 1907)
• 13. května – Barnett Stross, britský lékař a politik, iniciátor kampaně za obnovu Lidic (* 25. prosince 1899)
• 15. května – Edward Hopper, americký malíř (* 22. července 1882)
• 19. května – Elmo Hope, americký jazzový pianista (* 27. června 1923)
• 21. května – Géza Lakatos, maďarský generál, předseda vlády (* 30. dubna 1890)
• 22. května – Langston Hughes, americký básník (* 1. února 1902)
• 23. května – Peter Hansen, německý generál, zakladatel polního dělostřelectva Waffen-SS (* 30. listopadu 1896)
• 25. května – Samko Dudík, slovenský lidový umělec (* 28. října 1880)
• 27. května – Ernst Niekisch, německý levicový politik a žurnalista (* 23. května 1889)
• 29. května – Georg Wilhelm Pabst, rakouský filmový režisér narozený v Čechách (* 25. srpna 1885)
• 2. června – Ja'akov Zerubavel, izraelský politik (* 14. ledna 1886)
• 3. června
  • James Dugan, americký historik a novinář (* 7. května 1912)
  • Arthur Ransome, anglický spisovatel (* 18. ledna 1884)
• 10. června – Spencer Tracy, americký filmový herec (* 5. dubna 1900)
• 11. června – Wolfgang Köhler, německý psycholog (* 21. ledna 1887)
• 13. června – Gerald Patterson, australský tenista (* 17. prosince 1895)
• 26. června – Françoise Dorléac, francouzská filmová herečka (* 21. března 1942)
• 29. června – Primo Carnera, italský boxer, mistr světa v supertěžké váze (* 26. října 1906)
• 1. července – Max Schulze-Sölde, německý malíř (* 25. ledna 1887)
• 8. července – Vivien Leighová, anglická herečka (* 5. listopadu 1913)
• 9. července – Eugen Fischer, německý profesor antropologie a eugeniky. (* 5. července 1874)
• 10. července – Albertine Sarrazinová, francouzská spisovatelka a básnířka (* 17. září 1937)
• 13. července
  • Tom Simpson, britský cyklista (* 30. listopadu 1937)
  • André Mazon, francouzský slavista (* 7. září 1881)
• 14. července – Alojz Gradnik, slovinský básník, soudce a překladatel (* 3. srpna 1882)
• 17. července – John Coltrane, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 23. září 1926)
• 21. července – Albert Lutuli, prezident Afrického národního kongresu (* ? 1898)
• 22. července – Carl Sandburg, americký novinář, spisovatel, hudebník a historik (* 6. ledna 1878)
• 25. července – Jozef Leo Cardijn, belgický kardinál (* 18. listopadu 1882)
• 30. července – Alexander Strachwitz, český šlechtic a politik (* 27. října 1892)
• 1. srpna
  • Richard Kuhn, německý biochemik, Nobelova cena za chemii 1938 (* 3. prosince 1900)
  • Michail Kovaljov, sovětský generál (* 7. července 1897)
• 6. srpna – Lajos Áprily, maďarský básník a překladatel (* 14. listopadu 1887)
• 15. srpna – René Magritte, belgický surrealistický malíř (* 21. listopadu 1898)
• 16. srpna – Arthur Omre, norský spisovatel (* 17. prosince 1887)
• 19. srpna – Hugo Gernsback, americký spisovatel a editor science fiction (* 16. srpna 1884)
• 25. srpna – Paul Muni, americký herec (* 22. září 1895)
• 27. srpna
  • Väinö Kokkinen, finský zápasník (* 25. listopadu 1899)
  • Brian Epstein, manažer skupiny Beatles (* 19. září 1934)
• 31. srpna – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (* 27. ledna 1891)
• 2. září – Vladimír Čobrda, slovenský evangelický biskup a politik (* 1. ledna 1880)
• 4. září – Jaroslav Vlček, český fotbalový reprezentant (* 12. února 1900)
• 5. září – Vilho Tuulos, finský olympijský vítěz v trojskoku (* 26. března 1895)
• 8. září
  • Kira Kirillovna Ruská, dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova (* 9. května 1909)
  • Juliusz Rómmel, polský generál (* 3. června 1881)
• 9. září – Igor Vsevoložskij, ruský sovětský spisovatel (* 5. srpna 1903)
• 12. září – Vladimir Bartol, slovinský spisovatel (* 24. února 1903)
• 18. září – John Douglas Cockcroft, britský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1951 (* 27. května 1897)
• 24. září – Robert van Gulik, nizozemský orientalista, diplomat, hudebník a spisovatel (* 9. srpna 1910)
• 25. září – Stanisław Sosabowski, polský generál za druhé světové války (* 3. května 1892)
• 27. září – Felix Felixovič Jusupov, ruský kníže, vrah Rasputina (* 23. března 1887)
• 29. září – Carson McCullersová, americká spisovatelka (* 19. února 1917)
• 3. října – Woody Guthrie, americký folkový písničkář (* 14. července 1912)
• 7. října – Norman Angell, anglický pedagog, novinář a politik (* 26. prosince 1872)
• 8. října – Clement Attlee, britský politik a předseda vlády (* 3. ledna 1883)
• 9. října
  • Joseph Pilates, německý tvůrce cvičení pilates (* 9. prosince 1883)
  • André Maurois, francouzský spisovatel (* 26. července 1885)
  • Dr. Ernesto Rafael Guevara de la Serna (Che Guevara), argentinský revolucionář (popraven) (* 14. června 1928)
  • Cyril Norman Hinshelwood, anglický fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1956 (* 19. června 1897)
  • Gordon Allport, americký psycholog (* 11. listopadu 1897)
• 11. října
  • Ivan Stěpanovič Isakov, admirál loďstva Sovětského svazu (* 22. srpna 1894)
  • Stanley Morison, britský typograf a novinář (* 6. května 1889)
• 13. října – Dobrivoje Božić, srbský inženýr a vynálezce (* 23. prosince 1885)
• 14. října – Marcel Aymé, francouzský spisovatel a dramatik (* 29. března 1902)
• 17. října – Pchu I, poslední čínský císař (* 7. února 1906)
• 21. října – Ejnar Hertzsprung, dánský astronom (* 10. října 1873)
• 23. října
  • Janez Hribar, slovinský komunista, politik a národní hrdina (* 3. září 1909)
  • Schöne Náci, rázovitá figurka bratislavských ulic a kaváren (* 11. srpna 1897)
• 5. listopadu
  • Maximos IV. Saïgh, syrský kardinál, patriarcha antiochijský (* 10. dubna 1878)
  • Joseph Kesselring, americký spisovatel (* 21. července 1902)
• 6. listopadu – Paul Nougé, belgický surrealistický básník a fotograf (* 13. února 1895)
• 7. listopadu – John Nance Garner, viceprezident USA (* 22. listopadu 1868)
• 19. listopadu – João Guimarães Rosa, brazilský spisovatel (* 27. června 1908)
• 20. listopadu – Wolfram von den Steinen, německo-švýcarský historik (* 23. listopadu 1892)
• 25. listopadu – Ossip Zadkine, sochař a grafik ruského původu (* 14. července 1890)
• 29. listopadu – Ferenc Münnich, maďarský komunistický politik, ministr vnitra (* 16. listopadu 1886)
• 30. listopadu – Heinz Tietjen, německý dirigent a operní režisér (* 24. června 1881)
• 1. prosince – Francisko Szilágyi, maďarský a švédský esperantista, spisovatel (* 1. února 1895)
• 10. prosince – Otis Redding, americký soulový zpěvák (* 9. září 1941)
• 11. prosince – Sydir Kovpak, sovětský generál během druhé světové války, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu (* 7. června 1887)
• 16. prosince – Antonio Riberi, papežský diplomat a kardinál pocházející z Monaka (* 15. června 1897)
• 17. prosince – Harold Holt, australský politik, předseda vlády (* 4. srpna 1908)
• 27. prosince
  • Percy Hodge, britský olympijský vítěz 1920 (* 26. prosince 1890)
  • Julius Schaub, pobočník Adolfa Hitlera, zakladatel SS (* 20. srpna 1898)
• ? – Harold Gresley, britský malíř (* 1892)

• Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Jozef Lenárt 1963–1968)
• Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
• Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
• Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
• Francie – Charles de Gaulle (1959–1969)
• Itálie – Giuseppe Saragat (1964–1971)
• Japonsko – Hirohito (1926–1989)
• Maďarsko – István Dobi (1952–1967) / Pál Losonczi (1967–1987)
• Německá demokratická republika – Walter Ulbricht (1960–1973)
• Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
• Rakousko – Franz Jonas (1965–1974) (kancléř Josef Klaus 1964–1970)
• Řecko – Konstantin II. (1964–1973)
• Sovětský svaz – Leonid Iljič Brežněv (1964–1982)
• Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Wilson 1964–1970)
• Spolková republika Německo – Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléř Kurt Georg Kiesinger 1966–1969)
• Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
• Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
• Turecko – Cevdet Sunay (1966–1973)
• USA – Lyndon B. Johnson (1963–1969)
• Vatikán – Pavel VI. (1963–1978)

• Galerie 1967 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1967 na Wikimedia Commons

• Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1967
• Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1967
• Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1967
• Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 47 rok 1967